Úředník ECB navrhuje zákaz tokenů s „nadměrnou ekologickou stopou“

Fabio Panetta, člen výkonné rady Evropské centrální banky (ECB), navrhl v rámci úsilí o řešení rizik zákaz kryptoaktiv s významným dopadem na životní prostředí.

V písemných poznámkách pro Summit Insight na London Business School dne 7. prosince Panetta řekl harmonizace zdanění kryptoměn mezi globálními jurisdikcemi by mohla vyřešit některé náklady na energii a životní prostředí kolem těžby a ověřování. Dodal, že „tokeny, které mají nadměrnou ekologickou stopu, by měly být také zakázány“, s odkazem na důkazy o práci v citaci.

Panetta dodal, že kryptotrhy byly často v ohrožení kvůli jejich „neuvěřitelně vysokému pákovému efektu a propojení“ s odkazem na kolaps burzy FTX:

„Neadekvátní řízení kryptofirem tyto strukturální nedostatky ještě umocnilo. Nedostatečná transparentnost a zveřejňování informací, nedostatečná ochrana investorů a slabé účetní systémy a řízení rizik byly očividně odhaleny imploze FTX. Po této události se kryptoaktiva mohou přesunout z centralizovaných na decentralizované burzy, což vytváří nová rizika kvůli absenci centrálního řídícího orgánu.

Výzvy úředníka ECB k dodatečnému regulačnímu dohledu na kryptotrhu „Divokého západu“ následovaly po Výboru pro hospodářské a měnové záležitosti Evropského parlamentu schválení zákona o trzích kryptoaktiv, nebo MiCA, v říjnu po rozsáhlých diskusích. Kryptorámec čeká na konečné schválení po právních a lingvistických kontrolách ze strany zákonodárců Evropské unie, přičemž mnozí očekávají, že tato politika vstoupí v platnost od roku 2024.

Související: Jak se technologie blockchain používá k ochraně životního prostředí

Sdružování kryptoměnových transakcí a těžebních operací s ekologickými zájmy bylo pro globální politiky často bodem shromáždění. Ve Spojených státech, zákonodárný sbor státu New York hlasoval pro dvouleté moratorium o těžařích kryptoměn, kteří využívají energii generovanou elektrárnami na fosilní paliva. Představitelé EU dříve odmítli přímý zákaz těžby kryptoměn, ale MiCA by mohla vyžadovat, aby firmy hlásily jakýkoli potenciální dopad na životní prostředí.