Válkou poháněná globální hladová katastrofa na cestě s řešeními, která jsou těžko dostupná

Přerušený export, sucho, uprchlíci za krmením a rekordně vysoké ceny hnojiv přispívají k šíření potravinové nejistoty po celém světě.

^{By Chloe Sorvino}

TOčekává se, že miliony lidí od Evropy po Asii, od Afriky po Blízký východ budou letos hladovět kvůli ponuré kombinaci faktorů, které výrazně zhoršila nevyprovokovaná válka ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajině.

Konflikt, který zahrnuje dvě země, které společně produkují téměř jednu třetinu světové pšenice, pomohl vytlačit globální cenu obilí nahoru o 21 % za pouhých 10 dní, které skončily 3. března. Extrémní počasí, jako je přetrvávající sucho v Severní Americe, vysoké náklady na palivo, ceny hnojiv přes střechu a potřeba nakrmit stále větší počet uprchlíků vysídlených válkou a změnou klimatu přispějí k hrozbě rostoucího hladu v roce 2022.

„Situace v mnoha ohledech hraničí s katastrofou a bez podstatné a okamžité pomoci se ještě zhorší,“ řekl Eric Muñoz, hlavní politický poradce pro zemědělství v britské charitativní organizaci Oxfam. "Není lepšího budíčku, než je současná chvíle s nebetyčně vysokými cenami potravin a raketově rostoucím hladem, abychom si mohli vážně popovídat o přehodnocení globálních potravinových systémů."

Krátkodobá řešení se těžko hledají. Američtí farmáři, otrávení tím, co někteří pozorovatelé nazývají nejsušším počasím 1,200 let, nelze spoléhat na to, že vyrovná nedostatek. Nutrien, největší světový výrobce hnojiv, uvedl, že plánuje zvýšit produkci o 20 %, ale ceny jsou tak vysoké, že si to mnoho světových pěstitelů stále nebude moci dovolit. Trvalejší cesta z chronického světového hladu, organické zemědělství vykazuje záblesky růstu, ale stále představuje méně než 1 % zemědělské výměry v USA

Pak je tu problém dostat jídlo k lidem, kteří jsou v některých případech tak hladoví, že hladoví. Před válkou na Ukrajině se 26 milionů uprchlíků, což je nejvyšší úroveň v historii, spoléhalo na síť humanitárních a vládních organizací kvůli potravinám. Ruský útok na Ukrajinu vysídlil nebo učinil uprchlíky dalších odhadem 10 milionů. Světový potravinový program, pobočka OSN pro potravinovou pomoc, očekává, že jeho náklady porostou 71 milionů dolarů měsíčně jen kvůli konfliktu. Organizace tvrdí, že již musela snížit příděly potravin v hladem postiženém Jemenu, kde podle ní více než 16 milionů lidí trpí nedostatkem potravin a „existují oblasti jako hladomor“.

Střední východ a severní Afrika jsou podle Světového potravinového programu obzvláště zranitelné vyššími cenami potravin. Libanon dováží asi polovinu své pšenice z Ukrajiny, uvedla organizace. Pro Tunisko je toto procento 42 % a pro Jemen 22 %. Celosvětové ceny potravin jsou již na historickém maximu a kupující, kteří potřebují nakupovat, aby nahradili ukrajinskou pšenici, by zaplatili ještě více, uvedla organizace. Rusko již omezilo vývoz pšenice a kukuřice a ukrajinský ministr zemědělství v úterý řekl, že jeho jarní úroda by mohla být až poloviční, než země očekávala před invazí. Ukrajina pozastavila vývoz masa, hospodářských zvířat, soli, cukru, pohanky, ovsa, prosa a žita.

V roce 2010 raketově rostoucí ceny chleba přispěly k politickým povstáním arabského jara, které se prohnalo asi třemi desítkami zemí a vynutilo si změnu režimu v Egyptě a Libyi. Svůj podíl na vzestupu násilné extremistické skupiny Islámský stát měly také protesty proti vysokým cenám potravin.

Američtí farmáři jsou ochromeni, pokud jde o zaplnění mezery v produkci potravin. Za prvé je tu historicky mizerné počasí. Třicet pět států, tedy 61 % z celkové rozlohy nižších 48 států, bylo v r. sucho minulý týden, podle vládních propočtů. Extrémní nebo těžké suché podmínky přetrvávají od pacifického pobřeží na západě až po Louisianu a Arkansas na východě.

Pak je tu dostupnost půdy. Farmáři v místech jako USA a Brazílie již hospodaří, jak jen mohou. Zemědělství vyžaduje dlouhodobé plánování daleko před sezónou výsadby a společnosti a organizace nakupují potraviny měsíce, ne-li roky dopředu. Přímé smlouvy s dodavateli dávají pěstitelům ještě menší volnost při pěstování plodin. Proto ukončení celosvětového nedostatku potravin není zdaleka tak jednoduché, jako když američtí nebo brazilští farmáři sázejí více pšenice nebo kukuřice.

Vysoké náklady na hnojiva také brzdí globální zemědělství. Ceny dusíkatých hnojiv se zvýšily čtyřnásobně, zatímco ceny fosfátů a potaše od roku 2020 vzrostly více než trojnásobně. Nutrien uvedl, že rozšiřuje svou těžbu potaše, základního zdroje draslíku, v jižní Kanadě, aby pomohl vyrovnat to, co by mohlo být zející. celosvětový deficit kvůli sankcím vůči Rusku, velkému vývozci.

Zastánci průmyslového zemědělství tvrdí, že chemická hnojiva jsou nezbytná pro sklizeň velkých výnosů a nasycení rostoucí celosvětové populace. Nadměrné používání hnojiv je však hlavní příčinou znečištění vodních cest a mrtvých zón, jako je ta masivní v Mexickém zálivu, a také degradace půdy a eroze. To vše jsou faktory, které budou v budoucnu zpochybňovat přístup k potravinám, a zastánci udržitelného zemědělství říkají, že nyní je čas na přechod k odolnějším systémům.

„Toto všechno jsou cenové signály, které ukazují, že nám svět říká, abychom se změnili,“ řekl Sanjeev Krishnan, hlavní investiční ředitel rizikové společnosti S2G, za níž stojí dědic Walmartu Lukas Walton a od roku 2014 investuje do potravinářství a zemědělství. toto cyklické nebo strukturální? Podle mého názoru je strukturální.“

Právě když ceny hnojiv začaly stoupat, ministerstvo zemědělství USA oznámilo, že vytvoří fond ve výši 250 milionů dolarů na investice do alternativních hnojiv vyrobených v USA. Vláda Brazílie, která dovezla spoustu hnojiv z Ruska, také investuje do alternativ. Mezitím začátkem tohoto měsíce francouzský prezident Emmanuel Macron naznačil podporu větším investicím do potravinové infrastruktury.

„Evropa a také Afrika budou velmi hluboce destabilizovány, pokud jde o potraviny, kvůli tomu, co se teď na Ukrajině nemůže pěstovat,“ řekl Macron 11. března. „Budeme se na to muset připravit a přehodnotit naše výrobní strategie, abychom ochránili naše potraviny suverenitu, ale také umět definovat strategii týkající se Afriky.“

Potravinová bezpečnost by měla mít stejnou prioritu jako energetická bezpečnost, řekl Graham Gordon, britský šéf politiky neziskové Katolické agentury pro zámořský rozvoj, druhé největší světové humanitární sítě po Červeném kříži.

"Máme za sebou dva roky, kdy dodavatelské řetězce nefungovaly," řekl Gordon. "Jak můžeme přehodnotit jídlo a jak můžeme prosazovat větší potravinovou soběstačnost?"

VÍCE Z FORBES

VÍCE Z FORBESAmeričané mohou jíst kaviár bez viny – nic z toho nepochází z RuskaBy Chloe Sorvino
VÍCE Z FORBESZatímco kolem nich padají ruské bomby, ukrajinskí inženýři bojují o udržení internetu v choduBy Thomas Brewster
VÍCE Z FORBESJak může technologie přivést válečné zločince před soud na UkrajiněBy Katie Jenningsová
VÍCE Z FORBESPrůvodce po soukromých letadlech a helikoptérách vlastněných sankcionovanými ruskými miliardářiBy Giacomo Tognini