Jak by íránská akvizice ruské vojenské techniky mohla ovlivnit Blízký východ

Írán by mohl brzy obdržet pokročilé víceúčelové stíhačky Su-35 Flanker-E z Ruska a možná i další vojenské vybavení, včetně raketových systémů protivzdušné obrany S-400. Jak výrazně by tyto akvizice mohly nakonec ovlivnit mocenskou rovnováhu na Blízkém východě, se teprve uvidí.

Maketa Su-35 nedávno vyfotografováno satelitem mimo jižní íránskou podzemní leteckou základnu Eagle 44 dále podpořily spekulace, že Írán očekává, že toto letadlo obdrží jako součást své nejpodstatnější objednávky stíhaček za více než 30 let.

Írán obdrží nejméně 24 Flankerů poté, co Rusku dodá stovky dronů pro jeho válku proti Ukrajině. Od doby, kdy Rusko 24. února 2022 napadlo Ukrajinu, obranné vazby mezi Moskvou a Teheránem vzkvétaly. V prosinci mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu John Kirby varoval, že Rusko poskytuje Íránu „bezprecedentní úroveň vojenské a technické podpory, která přeměňuje jejich vztah v plnohodnotné obranné partnerství“.

Tentýž měsíc také komentoval dodávku Su-35 a prohlásil: „Tyto stíhačky významně posílí íránské letectvo ve srovnání s jeho regionálními sousedy.

Nicméně, jak zde bylo dříve uvedenoPouhé dva tucty těchto letadel by stěží zajistily Íránu vzdušnou převahu nad Perským zálivem, protože samotné arabské státy v Perském zálivu vlastní stovky vyspělých stíhaček 4.5 generace západní výroby.

Nicméně podobná prohlášení v ruském tisku naznačují, že íránské Flankers by mohly potenciálně poskytnout Teheránu určité výhody proti armádám sousedních států.

"Toto letadlo bude obzvláště účinné, pokud na něj Írán bude moci nainstalovat originální zbraně," řekl Mohammad-Hassan Sangtarash, íránský vojenský analytik, řekl ledna ruský státní zpravodajský server Sputnik.

„Super Flanker Su-35 může hrát roli bojového mini-AWACS (vzdušný varovný a řídicí systém), a pokud bude připojen k íránské radarové síti, získá jedinečné schopnosti bodové obrany,“ řekl. „Pokud Írán nakoupí technologie a zahájí společnou masivní výrobu [Su-35], může získat určitou výhodu nad stíhačkami a válečnými loděmi zemí sousedících s Íránem.

Na druhou stranu analytici nastínili mnoho budoucích výzev a pravděpodobných limitů toho, co by se Moskva nakonec mohla ukázat ochotná nebo dokonce schopná Teheránu poskytnout.

"Existuje velké očekávání, že íránsko-ruský podnik poroste s přicházejícím jarem," řekl mi Farzin Nadimi, analytik obrany a bezpečnosti a přidružený člen Washingtonského institutu pro politiku Blízkého východu.

"Balistické a řízené střely by byly první, ale měly by se zvážit i jiné oblasti," řekl. "Také Írán by byl jednou z cest, kterou by Čína mohla použít k usměrnění svých budoucích vojenských exportů do Ruska."

Navzdory existenci makety Su-35 v Eagle 44 Nadimi poukázala na to, že „neexistuje žádný důkaz, že by Su-35 v dohledné době dorazily“, ale očekává případnou dodávku.

Pokud jde o výzbroj, kterou ponesou íránští Flankers, očekává ruskou dodávku R-77 mimo viditelný dosah střel vzduch-vzduch (ruský ekvivalent americké AIM-120 AMRAAM), ale není si jistý, zda Moskva dodá Teheránu raketa R-37. Počítá také s tím, že Írán bude chtít pokročilé rakety pro své Su-35, jako je řízená střela Kh-59 ze vzduchu.

Pokud jde o vyhlídku, že Írán vyzbrojí tato letadla domorodými zbraněmi, jak navrhl Sangtarash, Nadimi předpokládá, že „Rusko by mohlo poskytnout zdrojové kódy pro úpravy později“, ale „ne s původní dodávkou“.

„Možná pár let (po dodání), pokud Írán nenabídne něco, co Rusko skutečně potřebuje,“ řekl.

James Devine, docent na katedře politiky a mezinárodních vztahů na Mount Allison University, také předvídá různé technické problémy s jakoukoli íránskou akvizicí pokročilých ruských systémů.

"Pokud jde o regionální důsledky pro íránské nákupy zbraní, dopad je nejistý," řekl mi. „Rusko používá S-400 proti pozemním cílům, ale neviděl jsem dobrou analýzu toho, jak si vedly proti pokročilým útočným letounům, práci, kterou by měli v Íránu. O jejich účinnosti však jistě existuje prostor pro pochybnosti."

Devine poznamenal, že i komplexní raketový systém, jako je S-400, musí být součástí většího integrovaného systému protivzdušné obrany. Jak dobře by to Írán mohl udělat, zůstává nejasné, i když Devine poznamenal, že pokud tomu nasvědčuje nechvalně známé sestřelení letu 2020 ukrajinských mezinárodních aerolinií v lednu 752, pak teheránský „systém velení a řízení může mít problémy, které podkopávají účinnost nového systému“.

Podobně budou muset být letouny Su-35 začleněny do širších sítí radarů a senzorů, „a pokud budou íránské systémy slabé, nové trysky nebudou schopny fungovat tak dobře, jak Íránci doufají.“

„Přinejlepším bude začlenění nového letadla do íránského vojska nějakou dobu trvat, a to jak z hlediska systémů protivzdušné obrany, tak výcviku pilotů,“ řekl.

"Je také důležité poznamenat, že tyto zbraně budou v kontextu íránských vojenských potřeb použity jako obranné systémy," dodal. "Írán má další rakety pro pozemní údery a ponechá si S-400, aby chránil svůj vzdušný prostor."

Poznamenal také, že počet Su-35, zejména první dodávka 24, „nestačí k posunu rovnováhy sil v regionu“.

"Znovu budou použity k obraně proti izraelským a americkým náletům a doufejme, že je budou odrazovat," řekl.

Navzdory těmto omezením se Devine obává, že dodávka těchto zbraňových systémů by mohla urychlit preventivní útok Západu na Írán.

„Jedna obava, kterou bych měl, je, že Západ může urychlit časovou osu pro protiproliferační údery, protože se obává, že operační Su-35 a S-400 zkomplikují jejich schopnost zasáhnout íránské cíle, a proto mají pocit, že příležitost se blíží,“ řekl.