Čínská strategie vystavuje americký maloobchod vysokému riziku

Dovozci z USA jsou znepokojeni. Prodejci módy jsou přímo vyděšení.

Někteří říkají, že čínská bouře přejde.

Jiní říkají, že to ještě nedorazilo.

Roky mírového soužití mezi obchodní a politickou stranou rovnice USA-Čína se rychle hroutí. Nedávný průzkum Gallupova průzkumu říká, že jen asi 15 % Američanů má stále příznivý pohled na Čínu, a toto číslo jistě dává maloobchodníkům pauzu – zvláště když Capitol Hill vře v protičínské rétorice. Vzhledem k tomu, že teplota v Kongresu stoupá, měla by Čína (za sebe) zvážit, že se bude více snažit uklidnit vody. Nějak někde – mezi špionážním balónem a TikTok, musí být prostor pro zmírnění bombastické rétoriky. Po pravdě řečeno – když se negativní sentiment dostane k průměrnému Američanovi (jak je vidět na nedávných číslech Gallupova úřadu) – chystají se potíže. Chuť na hlavní třídě Ameriky se mění (ve filmovém pojetí) z: „Rusové přicházejí, Rusové přicházejí“ na „Čínský syndrom“.

Obchodníci s módou v USA se nadále obávají obchodní situace s Čínou jednoduše proto, že asi 37 % veškerého dovozu oděvů stále přichází z Číny. Když průměrný Američan kupuje 69 oděvů za rok (a 7 párů bot), kde se budou produkty vyrábět, pokud se Čína stane menší možností? Značkoví maloobchodníci ze své strany také prohlašují, že je potřeba prodávat produkty do Číny, aby získali část jejich 1.4 miliardy obyvatel. Americký maloobchod si uvědomuje, že celá čínská situace může mít někde rozeklaný jazyk, nebo se američtí maloobchodníci prostě vhánějí přímo do oka bouře.

Před třemi a půl lety bývalý prezident Donald Trump tweetoval, že „našim velkým americkým společnostem je tímto nařízeno, aby okamžitě začaly hledat alternativu k Číně“. V té době si nikdo z branže přesně nebyl jistý, co si má o jeho prohlášení myslet, ale netřeba dodávat, že bývalý prezident zakolísal lodí a fakticky dal výpověď. Po letech se však nic nezměnilo. Ve skutečnosti je módní průmysl i nadále hypnotizován Čínou.

Stále se objevují otázky – proč byla (slavná Trumpova) cla špatná pro maloobchod a proč urychlila americkou inflaci. Pravda spočívá ve skutečnosti, že američtí spotřebitelé se o cla a tarify starají jen málo. Vědí, kolik jsou ochotni za oděv zaplatit, a to je tak vše. Clo (daň) za oblečení existuje již 90 let – od doby, kdy vstoupil v platnost zákon Smoot-Hawley (před velkou depresí). Před zavedením Trumpian tarifů byla průměrná celní sazba pro většinu produktů 1.45 %, ale v módním průmyslu již byla na úrovni 11 %. Když bývalý prezident Trump hovořil o přidání 25 % nebo 15 % k původnímu množství čínského dovozu, rychle zazvonil poplašný signál. Obecně platí, že tarify u mnoha položek skončily na 7.5 %, ale to je na vrcholu co se už platilo. Tyto sazby trvají dodnes a (zatím) příliv módy z Číny ani trochu nepolevil. Celkově – při pohledu na veškerý dovoz z Číny do USA – čísla pocházela z:

432 miliard dolarů v roce 2020

506 miliard dolarů v roce 2021

536 miliard $ v 2022

Čína a módní průmysl spolupracují již mnoho let. Čína skutečně rozumí maloobchodnímu smýšlení v USA a je trvale schopna dodávat vysokou kvalitu včas. Proč tedy módní průmysl se vším tím tlakem na odchod (a veškerým dalším zdaněním) váhá s vyklizením čínského prostoru? No, pro jeden názor, americká vláda nadále vysílá smíšenou zprávu o části „vypadni“. Pro znalce je velmi snadné představit si průmysl, který vyrábí veškeré oblečení v USA, ale realita je taková, že pouze 3 % celkového trhu jsou vyrobena v Americe – což znamená, že 97 % se stále dováží.

Aby společnosti opustily Čínu, musely by získat obchodní pobídku, která kompenzuje nedostatek produktivity pracovníků. Pokud by například pracovník v Číně dokázal ušít 50 oděvů denně – jiná země by mohla ušít pouze 10. Obchodní dohody byly vytvořeny, aby tento rozdíl vyrovnaly – tím, že by produkt nabízel bez jakéhokoli cla v USA, ale to není neřeknu celý příběh. Mexiko, například operující pod USMCA a Střední Amerika působící pod CAFTA-DR jsou obchodní dohody, které dobře fungují – ale továrny v těchto zemích preferují dlouhé série základních položek – zatímco Čína si vybudovala svou pověst na krátkých sériích složitých položek. Další příležitostí, jak uniknout z matrice zaměřené na Čínu, bylo oslovení africké výroby, která na chvíli vzkvétala podle zákona o africkém růstu a příležitostech (AGOA). Několik společností založilo základnu v Etiopii a následovala občanská válka. Bohužel USA zatáhly za úsilí AGOA v Etiopii a nechaly výrobce, aby znovu zvážili rychlý návrat ke svým čínským kořenům.

Kromě obchodních dohod někteří výrobci také využívali preferenční programy, jako je všeobecný systém preferencí (GSP) vyrábět módní doplňky (jako jsou kabelky a batohy) mimo Čínu – v místech jako Kambodža a Indonésie. Kongresu se však nepodařilo program v roce 2021 obnovit – právě když se průmysl stahoval z Číny. Někteří výrobci v těchto kategoriích již zvažovali, že se otočí a zamíří zpět do Číny.

Realita je taková, že zatímco americká vláda může povzbuzovat maloobchodní prodejny módy k odchodu z Číny, neustále blokují únikové dveře tím, že neobnovují nebo nehledají nové obchodní balíčky, které jsou vážně potřeba ke konkurenci. Bidenova administrativa ráda mluví o konkurenčním boji s Čínou, ale průmysl si musí pamatovat rétoriku. Čína by mohla udělat více pro zlepšení vztahu a pro jeho větší pozitivitu. Ostatně férovou soutěž a dobrou zkušenost z trhu pro obě strany – by maloobchod s módou jistě uvítal.

Čas na zpomalení problému se však krátí. Nedávný Gallupova anketa (jak již bylo zmíněno) ukazuje, že 84 % Američanů vnímá Čínu negativně (45 % velmi nepříznivý názor a 39 % převážně nepříznivý názor). S vážně špatnými čísly, jako jsou tato, se musí něco rychle změnit, nebo podle Murphyho zákona: „pokud se něco může pokazit, stane se to“.