Návštěva Pelosi na Tchaj-wanu je další ranou pro globální technologii

Jednou z klíčových událostí narušení vztahů mezi USA a Čínou byl projev viceprezidenta Mikea Pence v říjnu 2018 v Hudson Institute, který svým nepřátelstvím vůči Číně vyrážel dech. Po projevu o dva měsíce později následovalo zatčení Meng Wanzhou, finanční ředitelky Huawei, v Kanadě na odkaz Trumpovy administrativy. V tomto okamžiku se rozpadl vztah mezi USA a Čínou začal procházet také globálním technologickým průmyslem.

Politika Trumpovy administrativy vůči Číně byla vzácným příkladem toho, jak utvářeli a následně vedli konsensus napříč americkým politickým, průmyslovým a vojenským komplexem. Mnoho korporátních vůdců v USA, kteří pohrdali stylem a obsahem Trumpovy politiky obecně, byli rádi, že nadával Číně, a do značné míry cítili, že v tomto vztahu nastal zlom, kdy Čína již nebude „importovat“ inovace z Západu výměnou za exportní deflaci.

Agresivní Čína

Čínští tvůrci politik, z nichž mnozí studovali a žili v Americe, aby jí lépe porozuměli, ale pak byli konfrontováni s netypickým americkým vůdcem, také cítili, že nastal předěl – Čína je nyní světovou velmocí a potřebuje prosadit se. Od té doby se Číně skutečně podařilo pohoršit většinu svých sousedů v Asii (potýkat se s indickými jednotkami, obtěžovat Austrálii a provokovat například Japonsko).

V tomto kontextu je (pře) reakce Číny na návštěvu Nancy Pelosiové na Tchaj-wanu sama o sobě předělem. Mohli velmi snadno tuto událost zamítnout jako předvádění západního politika lačnícího po publicitě, ale neudělali to.

Reakce pod vedením armády prozradila mnohé o vedení Si Ťin-pchinga, o tom, jak Čína četla její vojenskou připravenost a regionální postavení. Vedlejším efektem bude zrychlení herních teoretických scénářů kolem geopolitické soutěže zaměřené na Tchaj-wan. Nejsem zde odborník, takže nechám zarámování tohoto na jiných, kromě toho, že jak jsme před pár týdny tvrdili, Tchaj-wan bude nyní ve scénářích thrillerů výrazněji vystupovat (Thriller v Tanegashimě).

Z ekonomického a strategického hlediska Pelosiho návštěva po vzoru Huawei sbližuje vlády a technologické společnosti (příslušně obchodní rekord jejího manžela Paula v technologických akciích je bezkonkurenční!).

Dobrým příkladem je polovodičový průmysl. V posledních týdnech tchajwanské MediaTek a IntelINTC
podepsali dohodu o výrobě, USA schválily CHIPSHIPS
Zákon, který podporuje výrobu polovodičových čipů v USA a nutí zahraniční technologické společnosti (např. Samsung a SK Hynix), aby si zvolily americký technologický trh před čínským. Mezitím čínský SMIC údajně pokročil ve své čipové technologii (toto je jeden sektor, kde Čína silně zaostává za západem).

Velké schizma

Velké schizma globalizace nyní znamená, že technologické společnosti (zejména ty v citlivých oblastech) si musí vybrat stranu. To bude pravděpodobně stejné pro spotřebitelské značky, jako je NikeNKE
a AppleAAPL
, i když možná ne pro francouzské značky, které mohou předstírat, že je to nezajímá.

Technologické společnosti se sbližují několika způsoby. Několik amerických datových, internetových a komunikačních společností aktivně pomohlo Ukrajině, totéž platí o americké komunitě kybernetické bezpečnosti. Zejména invaze na Ukrajinu přestavuje průmysl technické obrany v USA a Evropě.

Drony, umělá inteligence, signály, vesmírná válka (připomeňme Trumpovu SpaceForce), railguny a robotika jsou jen některé z nově vznikajících oblastí obranného výzkumu a vývoje v době, kdy světové výdaje na obranu dosahují rekordních 2.3 bilionů USD. Závody ve zbrojení nabyly nového, intenzivně technologicky řízeného aspektu – stačí si přečíst scénáře, jak by mohla vypadat námořní bitva South China Sean (hypersonické střely, lasery, kybernetické útoky).

Obecně platí, že napříč třemi velkými regiony se technologické společnosti, které jsou středem strategických aktivit, přibližují svým vládám a v některých případech utrácejí více na lobbování. Probíhá závod nejen ve vytváření špičkových technologií, ale také o předstih při stanovování standardů a norem, které na ně dohlížejí.

V tomto světle se také regulace technologií a dat stává více regionálně specifickou, a to do té míry, že se aktivity řekněme čínských společností v Evropě a USA stávají problematičtějšími.

Defu

Jiné, novější technologie jsou toho také svědky. Například jedna z klíčových bitev ve financích je mezi kryptocentrickou defi (neboli decentralizovanými finančními sítěmi) a staromódním finančním světem. Stažení likvidity „starou“ institucí v podobě Federálního rezervního systému spustilo kolaps v částech kryptosvěta, kde mnoho burz selhalo a celý sektor kryptoburz je vyšetřován SEC. Do značné míry je toto úsilí zaměřeno na omezení podvodů a špatného chování, ale je zde také strategický prvek, získání kontroly nad světem „defi“.

'metaverze' může dobře vidět podobné zacházení. Přestože existuje mimo náš skutečný svět, společnosti, které jej vytvářejí „Facebook/Meta“, jsou dobře založeny na veřejné politice a záležitostech „starého světa“.

Takže zatímco výbuch čínského nacionalismu (očekávejte více tohoto) je zjevným důsledkem návštěvy Pelosi, tato událost je nyní jen jednou z mnoha, které uvidí svět, kde se technologie – ve svých inovacích, iniciativách, regulaci – také stane více regionální.

Zdroj: https://www.forbes.com/sites/mikeosullivan/2022/08/06/pelosis-taiwan-visit-is-another-blow-to-global-tech/