Proč obrovské zvýšení sazeb ECB nepomáhá poraženému euru

Svalte to na energetickou krizi, která podporuje vzrůstající inflaci v eurozóně a zdá se, že ekonomiku eurozóny uvrhne do recese.

„Obavy z vyhlídky recese kvůli omezením dodávek plynu do Evropy by měly i nadále převažovat nad přínosem pro EUR (euro) plynoucím ze zpřísnění měnové politiky, a pokud budou vyhlídky růstu pro USA ve 2. polovině (druhá polovina) 2022 lepší, “ řekl Thierry Wizman, globální FX a kurzový stratég společnosti Macquarie, v poznámce.

Euro
EURUSD,
+ 1.06%
klesl o 0.7 % na 0.9949 USD, což není daleko od téměř 20letého minima pod 0.99 USD z počátku tohoto týdne.

Slabé euro jen zhoršuje obrázek o inflaci a zdražuje dovážené zboží pro kupce z eurozóny. „Oslabení eura také přispělo k nárůstu inflačních tlaků,“ poznamenala na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová.

Lagardeová zdůraznila, že ECB necílí – a nebude – cílit na konkrétní směnný kurz eura, ale uvedla, že vliv oslabující měny na ekonomiku si tvůrci politik všimli.

„Zajímavé je, že ECB se začíná zaměřovat na euro jako zdroj importované inflace, když se předtím implicitně zaměřovala na konkurenční devalvaci,“ uvedl v poznámce Sebastien Galy, hlavní makro stratég společnosti Nordea.

Zrušení eura by bylo pro ECB těžkým úkolem, řekl Galy, v situaci, kdy je rozdíl mezi úrokovými sazbami v USA a eurozóně příliš úzký na to, aby otřásl trhem, který je již „vybuchlý“ na dlouhé dolarové sázky, řekl Galy. .

Americký dolar skutečně řádí proti svým hlavním rivalům a obchoduje se tento týden nejsilněji od roku 1998 proti japonskému jenu.
USDJPY,
-1.38%
a 35leté maximum oproti britské libře
GBPUSD,
+ 1.21%.

„Co ECB potřebuje, je přesvědčit trh, že chce silné euro, aniž by příliš často zvyšovala sazby. Vzhledem k tomu, že úroveň eura je ze své podstaty nestabilní kvůli velkým dolarovým dlouhým pozicím, mohli bychom během několika měsíců zaznamenat prudký nárůst volatility, i když obchodování v pásmu je pravděpodobnější v příštích několika týdnech,“ napsal Galy.

V prohlášení Rada guvernérů ECB uvedla, že další zvýšení sazeb pravděpodobně přijde v reakci na inflaci, která zůstává „příliš vysoká“ a „pravděpodobně zůstane nad cílem po delší dobu“.

Analytici diskutovali o tom, zda ECB zvýší sazby o 50 bazických bodů nebo o 75 bazických bodů. Rozhodnutí znamená, že úroková sazba pro vkladovou facilitu ECB vzroste z 0 % na 0.75 %, zatímco sazba pro hlavní refinanční operace se zvýší na 1.25 % a sazba pro mezní zápůjční facilitu se zvýší na 1.5 %. Tento krok je největší od pohybu o 75 bazických bodů v roce 1999, jehož cílem bylo stabilizovat tehdy nově zavedenou jednotnou měnu.

Čtvrteční krok následuje po zvýšení o 50 bazických bodů v červenci a odráží přehnané pohyby ostatních velkých centrálních bank, včetně americké centrální banky, od které se očekává, že koncem tohoto měsíce dodá třetí pohyb o 75 bazických bodů.

„S dnešním rozhodnutím je jasné, že ECB upustila od cílení a prognózování inflace a připojila se ke skupině centrálních bank, které se zaměřují na snižování skutečné inflace,“ uvedl Carsten Brzeski, globální šéf makroekonomické divize ING.

Rozhodnutí odráželo nedostatek alternativ, řekl ekonom.

Zůstává nejasné, jak „může měnová politika snížit inflaci, která je tažena hlavně (vnějšími) faktory na straně nabídky. Dokonce i dopad zvýšení úrokových sazeb na inflační očekávání není jistý,“ napsal. „Zároveň velikost dnešního zvýšení sazeb nebude určovat, zda ekonomika eurozóny sklouzne do recese, či nikoli, a také recesi neučiní více či méně závažnou. Jakákoli recese v eurozóně v zimě bude tažena cenami energií, nikoli úrokovými sazbami.“

Inflace v eurozóně dosáhla v srpnu 9.1 % a očekává se, že bude dále růst, protože Rusko omezuje dodávky energie v reakci na rozsáhlé sankce uvalené západními mocnostmi po jeho invazi na Ukrajinu.

ECB ve svém prohlášení uvedla, že nedávné údaje poukazují na podstatné zpomalení hospodářského růstu v eurozóně, přičemž se očekává, že ekonomika bude koncem roku a v prvním čtvrtletí roku 2023 stagnovat.

„Velmi vysoké ceny energií snižují kupní sílu příjmů lidí, a přestože se problémy s dodávkami zmírňují, stále omezují ekonomickou aktivitu. Navíc nepříznivá geopolitická situace, zejména neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině, tíží důvěru podniků a spotřebitelů,“ uvedla ECB.

Zaměstnanci ECB prudce zrevidovali prognózy hospodářského růstu směrem dolů, přičemž hrubý domácí produkt v roce 2022 nyní dosahuje 3.1 %, 0.9 % v roce 2023 a 1.9 % v roce 2024.