Proč chce Bidenova administrativa prodat Turecko F-16 a Řecko F-35

Bidenova administrativa doufá, že získá souhlas Kongresu k prodeji modernizovaných F-16 do Turecka a F-35 Lightning II páté generace do Řecka. Pokud budou schváleny, tyto multimiliardové obchody budou mít nepochybně významné důsledky pro rovnováhu sil v Egejském moři a východním Středomoří.

Podle Wall Street Journal, který příběh prolomil, administrativa doufá, že schválením turecké dohody o F-16 Ankara upustí od svých námitek proti vstupu Finska a Švédska do NATO. Turecko zablokovalo vstup obou severských zemí a požadovalo, aby přerušily své styky s různými kurdskými skupinami. Kromě toho úředníci administrativy řekli publikaci, že schválení prodeje Kongresem „je podmíněno souhlasem Turecka“ s touto otázkou.

Turecko nejprve požádalo o nákup 40 zbrusu nových F-16 Block 70 a 79 modernizačních sad pro své starší F-16 v říjnu 2021 v dohodě v hodnotě 20 miliard dolarů. Rozhodla se pro více F-16, protože byla v roce 35 vyřazena z programu F-2019 Joint Strike Fighter a bylo jí zakázáno kupovat kterýkoli z proudových letounů poté, co obdržela raketové systémy protivzdušné obrany S-400, které koupila z Ruska. Ankara měla v plánu koupit až 100 F-35 pro své letectvo.

V posledních letech Řecko zvažovalo nákup 20-40 F-35. Washington s největší pravděpodobností schválí jakýkoli požadavek Atén na tato vyspělá letadla. Totéž však nelze říci o turecké žádosti F-16.

Prezident Joe Biden již dlouho upřednostňuje prodej nových F-16 Turecku a opakovaně vyjadřuje optimismus, že může získat souhlas Kongresu. Na summitu NATO v Madridu v červnu 2022 prohlásil, že prodej F-16 nebude pro vstup Švédska a Finska do NATO „quid pro quo“, což vyžaduje jednomyslnou dohodu mezi všemi členskými státy aliance.

Po zveřejnění zprávy WSJ vydal předseda senátního výboru pro zahraniční vztahy, demokrat z New Jersey Bob Menendez, prohlášení vítáme řecký obchod F-35 ale „rozhodně“ proti prodeji jakéhokoli „nového letadla F-16 do Turecka“.

Menendez má širší námitky proti prodeji jakýchkoli amerických zbraní Turecku, počínaje zásahem tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana proti nezávislým médiím a opozičním stranám v jeho zemi a jeho jednání s Ruskem. V důsledku toho nemusí dát svůj kritický souhlas, i když Turecko bude souhlasit s udělením členství v NATO Švédsku a Finsku na oplátku.

Řecká akvizice F-35 – spolu s probíhajícím nákupem dvou desítek stíhaček Dassault Rafale F4.5R 3 generace z Francie a modernizací většiny její flotily F-16 na nejpokročilejší konfiguraci Block 72 – poskytne společnosti Hellenic Air Vynutit si technologický náskok před svým mnohem větším tureckým protějškem. Tak to zůstane i když Turecko zajistí tento obchod s F-16.

„Obsah zprávy WSJ je zpočátku velmi významný, protože funguje jako náznak toho, že Řecko by se pravděpodobně mohlo těšit z dlouhodobého kvalitativního vojenského náskoku,“ řekl George Tzogopoulos, vedoucí pracovník Centre International de Formation Européenne ( CIFE), řekl mi.

„Před několika lety by bylo nemyslitelné představit si situaci, kdy by USA mohly prodat pokročilejší zbraňové systémy (všeho druhu) Řecku – a ne Turecku,“ řekl.

„Skutečnost, že nyní analyzujeme potenciální prodej F-35 Řecku a F-16 Turecku, načrtává nový, bezprecedentní trend, který ukazuje některé přizpůsobující priority americké zahraniční politiky ve východním Středomoří.

Tzogopoulos věří, že potenciální prodej F-16 do Turecka „by měl být zasazen do kontextu a neměl by být projednáván izolovaně“.

"Důležité je, která země by si mohla dlouhodobě udržet kvalitativní vojenskou výhodu, což je diskuse, která přesahuje diskutované prodeje F-16 a F-35," řekl. "Toto je klíčová otázka a ne to, zda pokračuje americko-turecká vojenská spolupráce."

Turecko popsal jako člena NATO, který se „chová autonomně“ na několika frontách.

"USA nechtějí ztratit Turecko, ale kalibrují svá strategická rozhodnutí na základě nových skutečností," řekl. „Přesto členové Kongresu (zejména senátor Menendez) zůstávají vůči tureckým motivacím nedůvěřiví. Případný prodej F-16 (a další výzbroje v budoucnu) nebude znamenat konec komplikovaných procesů.

„Schopnost USA prakticky propojit prodej (prodeje) vojenského vybavení Turecka s udržením stability ve východním Středomoří a ukotvením voleb Ankary k preferencím Západu bude posouzena v budoucnu,“ dodal. "Na tom bude záležet a bude to definovat americké vedení v regionu."

Tzogopoulos na závěr poznamenal, že turecká „vyjednávací taktika“ přesahuje členství Finska a Švédska v NATO.

„Skutečným problémem pro USA je, jak formulovat politiku, která Ankaru nezmocní k tomu, aby při vyjednávání trvala na stejné metodologii, zejména v rámci rodiny Aliance,“ řekl. "Počáteční úspěch bude motivovat tureckou vládu, aby hledala další a další a další."

"Je odpovědností Washingtonu zajistit jak rozšíření NATO, tak racionalizaci tureckého chování - například každodenní hrozby proti jinému členskému státu NATO, Řecku."

Suleyman Ozeren, profesor na Americké univerzitě a vedoucí pracovník Orion Policy Institute, poukázal na to, že podpora Bidenovy administrativy pro prodej F-16 do Turecka byla na programu již před vypuknutím rusko-ukrajinské války v únoru 2022.

„Přidáním podmínky souhlasu Turecka se vstupem Finska a Švédska do NATO chce Bidenova administrativa vyvinout větší tlak na Ankaru, a tím předložit Kongresu přesvědčivější argument,“ řekl mi. "Administrativa se snaží dohodu osladit zahrnutím prodeje F-35 Řecku, aby překonala jakýkoli odpor Kongresu."

Ozeren se dále domnívá, že cílem těchto dohod je zachovat rovnováhu sil mezi Tureckem a Řeckem, ale poznamenal, že v posledních letech se tato rovnováha změnila ve prospěch Řecka.

„Prodejem F-35 Řecku dávají Spojené státy Řecku navrch,“ řekl. "Pokud se regionální politika Ankary nezmění, krátkodobá strategie USA je spíše jako vyvažování Turecka a Řecka v regionu než hledání rovnováhy sil mezi nimi."

I když je to možné, Bidenova administrativa si také nechce Turecko úplně odcizit, vzhledem k jeho kritické pozici jak v NATO, tak v regionu.

"Administrativa se proto snaží najít způsob, jak potěšit všechny strany zapojené do procesu," řekl Ozeren. „Protože krize S-400 vytvořila hlubokou nedůvěru vůči turecké pozici vůči americko-tureckým vztahům, překonání této nesnáze by vyžadovalo, aby Ankara provedla zásadní posun ve své domácí a zahraniční politice,“ dodal.

Turecko se rozhodlo využít otázku vstupu Švédska a Finska do NATO jako páku od prvního dne, protože to považovalo za politicky výhodné pro domácí i mezinárodní spotřebu.

"Někteří politici s pravomocí vetovat dohodu s F-16 však mají míč na straně Ankary," řekl Ozeren.

"Tím, že Ankara přehraje své karty, může dále oslabit svou pozici a zároveň posílit ostatní aktéry, kteří jsou proti prodeji F-16."