Když se obtěžování žen přesouvá online

Digitální svět posiluje některé genderové nerovnosti. The UN Women uvádí, že „v technologiích a inovacích stále přetrvávají velké rozdíly mezi muži a ženami, a to i přes nedávná zlepšení. Ženy a dívky jsou nedostatečně zastoupeny v průmyslu, na akademické půdě a v širším technologickém sektoru.“ Ženy zastávají pouze 22 % pozic v umělé inteligenci. Kromě toho mezi 20 největšími globálními technologickými společnostmi „v roce 33 tvoří ženy 2022 % pracovní síly, ale zastávají pouze jednu ze čtyř vedoucích pozic. Ženy vynálezkyně tvoří pouze 16.5 % vynálezců uvedených v mezinárodních patentových přihláškách na celém světě.“ 37 % žen nepoužívá internet. O 259 milionů žen méně má přístup k internetu než muži, přestože tvoří téměř polovinu světové populace. Kromě toho, zatímco digitální svět poskytuje ženám mnoho příležitostí, představuje mnoho výzev, včetně obtěžování na internetu, které dále ovlivní digitální genderovou propast.

Online obtěžování nemá jednotnou definici a mezi jurisdikcemi se liší. Online obtěžování se obecně týká používání informačních a komunikačních technologií jednotlivcem nebo skupinou za účelem způsobení újmy jiné osobě. The Evropská rada identifikuje tři typy online a technologiemi podporovaného násilí na ženách, včetně online sexuálního obtěžování, online stalkingu a psychického násilí.

Podle Rady Evropy zahrnuje online sexuální obtěžování: „kybernetické blikání – neboli zasílání nevyžádaných sexuálních obrázků – sexualizované komentáře, sexualizované pomluvy, sexualizované pomluvy, předstírání identity pro sexuální účely a doxing, stejně jako sexualizovaný a genderově založený trolling, flaming, davové útoky; sexuální obtěžování založené na obtěžování, jako jsou creepshoty (fotky se sexuálním podtextem nebo soukromé snímky pořízené bez souhlasu a sdílené online); upskirting (sexuální nebo soukromé fotografie pořízené pod sukní nebo šaty bez souhlasu a sdílené online); sexuální zneužívání založené na obrázcích (nesouhlasné sdílení obrázků nebo videí nebo nesouhlasné intimní obrázky – NCII – nebo porno z pomsty); deepfakes; zaznamenané sexuální napadení a znásilnění, včetně „happy slapping“ (buď živě přenášené nebo distribuované na pornografických stránkách); vyhrožování a nátlak, jako je nucený sexting; sexuální vydírání; vyhrožování znásilněním; podněcování ke znásilnění."

Psychologické násilí zde mimo jiné znamená „online sexistické nenávistné projevy a podněcování k sebepoškozování nebo sebevraždě, verbální útoky, urážky, vyhrožování smrtí, nátlak, vydírání, pojmenování (odhalení něčího dřívějšího jména proti jeho vůli za účelem ublížení).

A studie 51 zemí odhalilo, že 38 % žen osobně zažilo online obtěžování. „Pouze 1 ze 4 to oznámil příslušným úřadům a téměř 9 z 10 se rozhodlo omezit svou online aktivitu, čímž se zvýšila genderová digitální propast.“ Tyto trendy se během pandemie jen zhoršily. Jiná studie Pew Research Center uvádí, že „ženy častěji než muži uvádějí, že byly sexuálně obtěžovány online (16 % vs. 5 %) nebo pronásledovány (13 % vs. 9 %). U mladých žen je obzvláště pravděpodobné, že zažily sexuální obtěžování online. Plných 33 % žen do 35 let uvedlo, že byly sexuálně obtěžovány online, zatímco 11 % mužů do 35 let tvrdí totéž.“ Údaje Pew Research Center se sice týkají Spojených států, ale ilustrují obrysy globální situace.

Rada Evropy Strategie pro rovnost žen a mužů 2018–2023 to "Důkazy také ukazují, že zejména sociální média jsou předmětem zneužívání a že ženy a dívky jsou na internetu často konfrontovány s násilnými a sexualizovanými hrozbami. Mezi konkrétní platformy působící jako přenašeče sexistických nenávistných projevů patří sociální média nebo videohry. Svoboda projevu je často zneužívána jako záminka k zakrytí nepřijatelného a urážlivého chování. Stejně jako u jiných forem násilí na ženách zůstává sexistický projev nenávisti podhodnocen, ale jeho dopad na ženy, ať už citový, psychologický a/nebo fyzický, může být zničující, zejména pro mladé dívky a ženy.“ Takové online obtěžování jen prohloubí digitální genderovou propast.

Vzhledem k tomu, že si 8. března připomínáme Mezinárodní den žen, je zásadní hledat způsoby, jak řešit digitální genderovou propast, abychom se ujistili, že ženy a dívky mohou příležitosti co nejlépe využít. Avšak s tím, jak se mnoho aspektů našeho života přesouvá na internet, se mění i obtěžování, které zažívá mnoho žen a dívek. Digitální svět není bezpečný prostor. I když se formy online obtěžování neustále vyvíjejí, je zásadní najít způsoby, jak tyto nové výzvy řešit.