Svět se bez jaderné energie nedostane k čistým nulovým emisím

Kdykoli píšu o jaderné energii, vyvolává to u čtenářů vášnivé reakce. To byl jistě případ po mém předchozím článku, Jaderná energie by mohla snížit světové emise uhlíku na polovinu.

Vždy se najde kontingent, který je přesvědčen, že vše, co potřebujeme, je solární energie. Mám sklon myslet si o těchto lidech jako o těch, „kteří neudělali matematiku“. Poskytují mnoho kvalitativních odpovědí jako „solární energie je levnější než jaderná energie“ a uvádějí neuvěřitelné tempo růstu solární energie.

Je pravda, že sluneční záření rychle roste. Ve skutečnosti jsem o tom psal mnohokrát. Celou cestu zpět v roce 2007 jsem psal Budoucnost je sluneční. Od té doby jsem na toto téma napsal desítky článků. Ale někteří solární zastánci se mě vždy snaží přesvědčit, že nepotřebujeme jadernou energii, tím, že citují fakta, která už znám.

Vezměme si jednu z reakcí na diskusi, která se rozpoutala na Twitteru po mém předchozím článku. Jigar Shah je ředitelem Úřadu pro úvěrové programy Ministerstva energetiky USA. Byl zakladatelem jedné z prvních úspěšných solárních společností SunEdison. Neexistuje větší zastánce čisté technologie než Jigar. Ale ví, že Solar to nedokáže sám, a tweetoval v reakci na někoho, kdo navrhl něco jiného:

Jigar tvrdí, že jak rychle solární roste, nebude to dost rychlé. Je tu díra, kterou musí jaderná energie zaplnit. „Ukazuje to každý model. "

Mezinárodní energetická agentura to ve skutečnosti ví a předpokládá, že to budeme potřebovat zdvojnásobit světovou jadernou produkci do roku 2050 dosáhnout nulové čisté energie.

To je rozdíl mezi někým, kdo se podrobně podíval na čísla, a někým, kdo ne. To je důvod, proč tolik ekologických organizací a obhájců dospělo k závěru, že pokud nebudeme mít rychlejší nárůst jaderné energie, svět bude dál spalovat uhlí.

Podívejte, přál bych si, aby obnovitelné zdroje dokázaly všechno. Největší trh s obnovitelnými zdroji na světě si to ale rozhodně nemyslí.

Čína v posledních letech spustila více solární energie než kterákoli jiná země. V loňském roce se čínský solární výkon zvýšil o 66 terawatthodin (TWh). To bylo dobré pro 35 % celého celosvětového nárůstu solární energie. Celková čínská solární výroba za rok – 327 TWh – byla dvojnásobná oproti USA, které jsou celosvětově na druhém místě.

To ale Číně nezabránilo ve výstavbě jak nových uhelných elektráren, tak nových jaderných elektráren. Spotřeba uhlí v Číně se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Země se podílí 53.8 % na světové spotřebě uhlí a Čína loni vytvořila nový rekord ve spotřebě uhlí.

Čína však uznala, že solární energie – tak rychle, jak ji přidávají – nezvládne všechno. To je důvod, proč produkce jaderné energie v Číně neustále roste. Za poslední desetiletí činil průměrný roční růst produkce jaderné energie v Číně 16.7 %, což je nejvíce ze všech zemí kromě Íránu. Za tu dobu se spotřeba jaderné energie v Číně zvýšila o 320 TWh a stále mají ve výstavbě 21 jaderných reaktorů.

Celková globální spotřeba jaderné energie se za poslední desetiletí zvýšila o 148 TWh, což znamená, že mimo Čínu spotřeba jaderné energie za poslední desetiletí klesla.

Kde roste jaderná energetika? Níže je 10 zemí s nejrychlejším tempem růstu jaderné energie za poslední desetiletí.

1. Írán — 41.9% průměrný roční růst v letech 2011-2021
2. Čína – 16.7 %
3. Pákistán – 14.9 %
4. Argentina – 5.4 %
5. Indie – 3.1 %
6. Rusko – 2.5 %
7. Mexiko – 1.7 %
8. Česká republika — 0.8 %
9. Belgie – 0.5 %
10. Slovensko — 0.2 %

Globální růst je anemických 0.5 %. Ve Spojených státech, které jsou stále největším světovým trhem pro jadernou energii s 29% podílem na celém světě, se jaderná produkce za poslední desetiletí snížila v průměru o 0.2 %. Evropská unie zaznamenala ještě větší pokles, a to 1.3 % ročně.

EU je celkově závislá na jaderné energii z 11 % své primární spotřeby energie. Pro USA je toto číslo 8.0 % (to platí pro veškerou spotřebu energie). Naproti tomu asijsko-pacifický region, který je odpovědný za většinu světových emisí uhlíku, je na jaderné energii závislý pouze z 2.4 % své primární spotřeby energie.

Může se asijsko-pacifický region nadále rozvíjet s obnovitelnými zdroji, které pokrývají většinu nové poptávky po energii? Vzhledem k rychlému růstu celkové poptávky po energii v regionu se zdá velmi nepravděpodobné, že by obnovitelné zdroje samy mohly uspokojit poptávku. V posledních letech se to promítlo do velkého rozšíření spotřeby fosilních paliv v těchto regionech.

Více jaderné energie v rozvojových regionech by mohlo pomoci pokrýt rostoucí poptávku po energii, aniž by došlo k pokračující explozi emisí oxidu uhličitého v regionu. Svět však potřebuje bezpečné návrhy jaderných reaktorů, účinná řešení nakládání s odpady a větší politickou podporu.

V příštím článku předám poznatky o všech těchto frontách z nedávného rozhovoru s Dr. Kathryn Huffovou, náměstkyní tajemníka Úřadu pro jadernou energii.