Charlotte Hornets a hodnota kultury

Je to pravda týmových sportů, která je tak rozšířená a všeobecně opomíjená, že je možná banální. A je tady, aby zůstalo. Klíčem k vytvoření vítězných sportovních týmů je „kultura“, věc, kterou je těžké definovat a zároveň po ní toužíme. Tak říká každý.

Basketbal není jiný. Zesnulý generální manažer Bulls Jerry Krause byl široce zesměšňován za jeho (parafrázovaný) výrok „organizace vyhrávají šampionáty“a jeho neohrabané frázování (které buď dávalo, nebo umožňovalo usuzovat, že říkal, že on a jeho front office jsou důležitější než Michael Jordan) jeho případu nepomohly. Ale byl na správném místě. Je základním principem sestavování soupisek v NBA, že bez ohledu na to, kde na zikkuratu se tým umístí, musí rozvíjet správnou „kulturu“.

Ve skutečnosti se zvláště Miami Heat tak snažily stát se známými pro své „Tepelná kultura“, že samotná fráze se stala předmětem parodie. Jak ale kulturu měřit? Pokud to nemůžeme změřit, jak to získáme? A co když je identifikovatelný pouze podle jeho nepřítomnosti?

Tentýž Michael Jordan, který byl kdysi frustrovaný Krauseovým prohlášením, je nyní majitelem a předsedou Charlotte Hornets, a proto, i když možná nemá moc podíl na každodenním chodu operace, stojí v čele had. Z toho plyne, že pokud má on a jeho tým dát dohromady vítězný produkt, budou se muset držet principu „kultury“, na který se všichni ostatní, jak se zdá, soustředí.

Je dobře známo, že až do dnešního dne se kolem franšízy málo vyhrálo. Od svého založení v roce 2004 se umělci dříve známí jako Bobcats dostali do play-off pouze třikrát za 18 sezóna dvakrát byly smeteny v prvním kole. Jindy se jim podařilo dostat se do zápasu sedm, ale přesto prohráli, a tak nemají na svém kontě ani jedno vítězství v posezónní sérii. A za tu dobu, spolu s kumulativním rekordem 584:849 v základní části, dokázali také vytvořit nešťastný rekord nejhorší sezóny v historii NBA, když ve zkrácené sezóně 7/59 prohráli 2011:12.

Minulost nediktuje budoucnost, ale může ji ukotvit, a díky své pověsti průměrnosti, která se s každou další nesoutěžní sezónou dále potvrzuje, je vidět, že Sršni zakořenili spíše „ztrácející“ kulturu. Nemusí to být nutně pravda. Jen je potřeba se na to podívat.

I když hlavním způsobem, jak se zbavit okovů minulosti, je samozřejmě začít vyhrávat, je třeba podniknout kroky, než k tomu dojde. Pokud jde o získávání prémiových talentů, Sršni potřebují hodně, aby byli konkurenceschopní, ale pokud jde o vnitřní rozvoj hráčů, už dávno zaostávají. Jejich dosud nejlepší úspěch, Kemba Walker, je dávno pryč a pravděpodobně je pryč i jejich druhý nejlepší úspěch, Devonte' Graham.

Co je také nepopiratelně pravda, je to, že řada událostí za posledních několik týdnů a měsíců viděla, že se tato „ztráta“ reputace jen dále zakořenila. Toto nejsou události, které se dějí na kurtu – i když jejich nevýrazný 3-4 start do letošní sezóny po nevyhrané preseason rozhodně neotáčí hlavu – ale pryč od toho, s těmi v týmu a kolem něj.

Zamyslete se na chvíli, co se stalo s Hornets od samého konce minulé sezóny.

  1. 13. dubna: Jejich sezóna končí bezvládně těžkou prohrou 132:103 s Atlanta Hawks v play-in, což má za následek další rok bez sezóny.
  2. 22th dubna: Hlavní trenér James Borrego je vyhozen.
  3. 7th června: Miles Bridges zveřejnil na Instagramu kontroverzní obrázek, který je široce interpretován jako důkaz toho, že pije „libové“, opioidní odvar.
  4. 10th června: Po dlouhém hledání je jako Borregova náhrada najat asistent Golden State Warriors a bývalý hlavní trenér Brooklyn Nets Kenny Atkinson.
  5. 13th června: Montrezl Harrell je zatčen za trestný čin držení drog.
  6. 18th června: Atkinson změní názor, vycouvá ze závazku a vrací se do Golden State.
  7. 24th června: Najatý Steve Clifford – muž, kterého Borrego původně nahradil po téměř pěti sezonách ve vedení – je nyní znovu přijat, aby nahradil Borrega.
  8. 30th června: Miles Bridges je zatčen na základě obvinění z domácího napadení poté, co jeho manželka sdílela na Instagramu fotografie zranění, která údajně způsobil.
  9. 16. října: James Bouknight je zatčen za řízení v opilosti, poté, co byl nalezen spící za volantem v časných ranních hodinách, incident, který vyvolal srovnání s jedním on se podílel na vysoké škole tři roky předtím.

Když to nebylo jedno, bylo to druhé. Kdyby existovaly nějaké dobré zprávy, kterými by se to dalo čelit, byla by to jedna věc. Nakonec však tyto příběhy vytvořily léto Sršňů, a když je posuzujeme ve spojení s omezeným interním vývojem hráčů v posledních několika sezónách, suspendace pro rok 2020 pro strážce Malika Monka kvůli drogovým problémům a skutečnost, že musí masivně přeplatit, aby kdokoli bez použití konceptua pach nejistoty přetrvává.

Vypořádat se s nimi znamenalo udělat nějaký post-faktický pořádek. Harrell (který podepsal smlouvu s Philadelphia 76ers) a Bridges (který je nyní nepodepsaný tam, kde kdysi možná hledal smlouvu s maximální hodnotou) byli propuštěni a Hornets se znovu snaží prosadit jako mladý, divoký smolařský tým. které budou bavit, když rostou.

Pokud by to však byla pravda, určitě by měli co ukázat. Clifford-Ball tak není příliš zábavný a kvalita produktu neroste. Hornets zůstávají týmem, který soupeři chtějí vidět na svém nadcházejícím programu více než neutrální fanoušci chtějí vidět jejich zápasy, a z franšízy, kterou lze lépe identifikovat podle výdajů na platový strop, 30-výherních sezón a zatčení hráčů, nevytékají žádné dobré vibrace. Organizace mohou vyhrát šampionáty, ale ne takhle.

Zdroj: https://www.forbes.com/sites/markdeeks/2022/10/31/the-charlotte-hornets-and-the-value-of-culture/