Rusko-ukrajinská válka znamená, že se Evropa nevrátí k normálu

Válka na Ukrajině a následné ekonomické sankce uvalené na Rusko způsobí evropské ekonomice a trzích mnohem větší posuny než předchozí krize, jako je pandemie koronaviru, uvedli ekonomové.

Ve světle Nevyprovokovaná ruská invaze na UkrajinuEvropští lídři byli nuceni rychle urychlit plány na snížení jejich velká závislost na ruské energii. Evropský parlament ve čtvrtek vyzval k okamžitému a úplnému embargu Ruská ropa, uhlí, jaderné palivo a plyn.

Toto agresivní oddělení však stojí za cenu pro evropskou ekonomiku, vyhání již tak vysokou inflaci na rekordní úrovně a hrozí, že podkope oživení výroby, které začalo loni, když se ekonomiky pokusily znovu vymanit z pandemie Covid-19.

Šéf ING Global Macro Research Carsten Brzeski minulý týden poznamenal, že Evropě hrozí zejména ztráta mezinárodní konkurenceschopnosti v důsledku války.

„Pro kontinent je válka mnohem větší změnou hry, než kdy byla pandemie. Nemluvím jen o bezpečnostní a obranné politice, ale především o celé ekonomice,“ řekl Brzeski.

"Eurozóna nyní zažívá odvrácenou stranu svého základního ekonomického modelu, tedy exportně orientované ekonomiky s velkou průmyslovou páteří a vyšší závislostí na dovozu energie."

Eurozóna, která těžila z globalizace a dělby práce v posledních desetiletích, nyní musí urychlit svůj zelený přechod a snaha o energetickou autonomiia zároveň zvýšit výdaje na obranu, digitalizaci a vzdělávání. Brzeski to charakterizoval jako výzvu, která „může a vlastně musí uspět“.

„Pokud a kdy k tomu dojde, Evropa by měla mít dobrou pozici. Ale tlak na finance a příjmy domácností zůstane obrovský, dokud se tam nedostane. Firemní zisky mezitím zůstanou vysoké,“ řekl.

„Evropa čelí humanitární krizi a významné ekonomické transformaci. Válka se odehrává v „chlebníku“ Evropy, klíčové oblasti produkce obilí a kukuřice. Ceny potravin vzrostou na nebývalou úroveň. Vyšší inflace v rozvinutých ekonomikách by mohla být v rozvojových ekonomikách otázkou života a smrti.“

Brzeski došel k závěru, že finanční trhy byly „zavádějící“, když se evropské akcie pokoušely prokousat se výš, a dodal, že „teď není návrat k žádnému druhu normality jakéhokoli druhu“.

Obavy o udržitelnost dluhu

Ekonomové uznávají, že tento tektonický posun pro evropskou a skutečně globální ekonomiku vyvine další tlak na centrální banky a vlády, které se ocitly mezi skálou a tvrdým místem v boji mezi inflací a fiskální udržitelností.

Ve čtvrtečním sdělení BNP Paribas předpověděla, že trvalým tématem bude rychlejší snaha o dekarbonizaci, vyšší vládní výdaje a dluh, intenzivnější protivětry globalizace a vyšší inflační tlaky.

„Toto pozadí představuje pro centrální banky náročnější prostředí, ve kterém mohou provádět politiku a udržovat inflaci na cíli, což nejen snižuje jejich schopnost zavázat se k určité politické cestě, ale zvyšuje pravděpodobnost chyb v politice,“ uvedl hlavní evropský ekonom BNP Paribas Spyros Andreopoulos. .

Poznamenal také, že zvýšení úrokových sazeb za účelem kontroly inflace nakonec zkomplikuje život fiskálním orgánům.

„Ačkoli to není bezprostřední problém, v neposlední řadě proto, že vlády obecně prodloužily průměrnou splatnost svého dluhu v letech nízkých úrokových sazeb, prostředí vyšších úrokových sazeb může změnit i fiskální kalkul. Nakonec by se mohly znovu objevit obavy o udržitelnost dluhu,“ řekl Andreopoulos.

Nízká inflace v celé nedávné historii eurozóny znamenala, že Evropská centrální banka nebyla nikdy nucena volit mezi fiskální udržitelností a sledováním svých inflačních cílů, protože nízká inflace si vyžádala akomodativní měnovou politiku, která fiskální udržitelnosti napomáhala.

„Politicky byla ECB schopna – podle našeho názoru přesvědčivě – odvrátit obvinění, že pomáhá vládám poukazováním na výsledky nízké inflace,“ řekl Andreopoulos.

"Tentokrát musí ECB zpřísnit politiku, aby omezila inflaci na pozadí ještě vyššího veřejného dluhu, dědictví pandemie a pokračujících tlaků na veřejnou pokladnu."