Obnovené zaměření na přivedení Daesh ke spravedlnosti naléhavě potřebné

Dne 5. července 2022 zveřejnil Výbor pro právní záležitosti a lidská práva Parlamentního shromáždění Rady Evropy (PACE) svou novou zprávu a doporučení pro členské státy Radě Evropy, které vyzývají k opětovnému zaměření na postavení Daeshe před soud. genocida jezídů, křesťanů a dalších náboženských menšin v Iráku a Sýrii. Nová zpráva, jejímž autorem je Pieter Omtzigt, poslanec nizozemského parlamentu a zvláštní zpravodaj PACE pro postavení Daesh před soud, se zaměřuje na problematiku Zahraniční bojovníci Daesh a jejich rodiny vracející se ze Sýrie a dalších zemí do členských států Rady Evropy.

Zpráva se zabývá různými výzvami souvisejícími s otázkou spravedlnosti a odpovědnosti za účast zahraničních bojovníků Daesh na genocidě. Zpráva mimo jiné zjistila, že většina zahraničních bojovníků Daesh se dobrovolně vrátila do země své státní příslušnosti nebo pobytu, včetně 60 do Nizozemska, 75 do Dánska, 83 do Severní Makedonie, 97 do Rakouska, 122 do Německa, 300 do Francie a 360 do Spojeného království. Dále došlo k deportacím nebo vydáním z Turecka do Francie, Dánska, Německa, Irska a Lotyšska. Bohužel zahraniční bojovníci Daeš byli po příjezdu do svých domovských zemí stíháni pouze za trestné činy související s terorismem, včetně „členství v teroristické organizaci, účasti na teroristických aktivitách, přípravy teroristických činů, podpory teroristické organizace v zahraničí, náboru absolvování výcviku nebo cestování za teroristickými účely, jakož i financování jakéhokoli z těchto činů.“

Zpráva vyzývá členské státy Rady Evropy, aby se znovu zaměřily na zajištění spravedlnosti a odpovědnosti za genocidu Daeš. Mimo jiné je vyzývá, aby zřídili zvláštní mezinárodní tribunál nebo hybridní tribunál s jurisdikcí nad mezinárodními zločiny spáchanými zahraničními bojovníky Daeš. V roce 2019 řada států, včetně Švédska, Norska, Nizozemska a Německa, vyjádřila přání pracovat na ad-hoc tribunálu. Bohužel v tomto směru nebyly podniknuty žádné kroky.

Zpráva dále doporučuje, aby „do doby zřízení takového tribunálu [členské státy musí] upřednostnit stíhání svých vnitrostátních soudů proti podezřelým bojovníkům Daesh a členům, kteří spadají pod jejich jurisdikci nebo kontrolu, na základě zásady aktivní osobnost (pro státní příslušníky) nebo univerzální jurisdikce“. Posledních osm let se velmi málo soustředilo na domácí stíhání. Zatímco někteří zahraniční bojovníci Daesh byli po svém návratu stíháni, počet takových stíhání je v porovnání s počtem navrátilců nízký. Kromě toho se všechna tato stíhání týkala trestných činů souvisejících s terorismem, nikoli genocidy.

Zpráva vyzývá členské státy, aby zajistily univerzální jurisdikci nad mezinárodními zločiny, na které se vztahuje Římský statut Mezinárodního trestního soudu (ICC). I když byla v tomto směru odvedena určitá práce, je to jen špička ledovce toho, co by členské státy mohly udělat, aby zajistily spravedlnost a odpovědnost za genocidu Daesh s využitím zásady univerzální jurisdikce. V současnosti bylo jediným odsouzením bojovníka Daesh za genocidu použití principu univerzální jurisdikce. Dne 30. listopadu 2021 soud v Německý Frankfurt udělil doživotní trest bývalému bojovníkovi Daeš za genocidu jezídské menšiny – první odsouzení za genocidu bojovníka Daeše na světě.

Zpráva dále vyzývá členské státy, aby upřednostnily stíhání genocidy s cílem uznat povahu a rozsah zvěrstev páchaných na jezídech a dalších náboženských menšinách. Stíhání by také mělo být vedeno nediskriminačním způsobem a nemělo by se zapomínat na zapojení žen do zvěrstev, a to i jako pachatelek, podporovatelů, facilitátorů, náborářů nebo zprostředkovatelů finančních prostředků atd.

Aby tato práce napomohla, zpráva vyzývá ke zřízení specializovaných jednotek nebo zaměstnanců v rámci služeb státního zastupitelství, donucovacích orgánů a služeb justiční spolupráce pro stíhání zahraničních teroristických bojovníků a odpovídající financování pro ně. Je také zapotřebí lepší spolupráce se stávajícími mechanismy shromažďování důkazů, jako je UNITAD, nebo se společnými vyšetřovacími týmy, jako je ten, který byl v roce 2021 zřízen mezi Francií a Švédskem na podporu řízení o zločinech Daesh.

A konečně zpráva vyzývá členské státy, aby zvážily zahájení řízení před Mezinárodním soudním dvorem proti státům, které údajně nedokázaly zabránit a nepotrestat činy genocidy spáchané Daeš, a aby zajistily obnovené úsilí o nalezení pohřešovaných obětí Daeše.

Zvěrstva Daesh vyžadují komplexní právní reakce na domácí i mezinárodní úrovni. Navzdory zvěrstvům páchaným převážně v Iráku a Sýrii jsou tisíce zahraničních bojovníků Daesh ze západních zemí. Otázka spravedlnosti za zločiny by proto neměla být úkolem pouze pro Irák a Sýrii. Vzhledem k tomu, že zahraniční bojovníci Daesh se vracejí do svých domovských zemí, nebo se teprve vrátí, musí čelit vyšetřování a stíhání za podíl na genocidě jezídů, křesťanů a dalších menšin. Beztrestnost pouze umožní další zločiny v budoucnu. To si nemůžeme dovolit.