(Bloomberg) – Čína je již dlouho posedlá hledáním způsobů, jak zajistit dostatek jídla pro její obyvatelstvo, a to z dobrého důvodu.
Nejčtenější z Bloombergu
Vzhledem k tomu, že téměř pětina světové populace, omezená zemědělská půda a narůstající problém klimatických změn, vyzvala vláda prezidenta Si Ťin-pchinga farmáře, aby maximalizovali sklizeň, a spotřebitele k minimalizaci odpadu. Vytvořila obrovské zásoby, aby se vyrovnala s nedostatkem, a vytvořila nová semena pro zvýšení produkce.
I tak země stále nakupuje asi 60 % všech sójových bobů, se kterými se obchoduje na mezinárodní úrovni, a řadí se mezi největší dovozce kukuřice a ječmene. Nedávno se také ukázalo jako jeden z největších světových odběratelů pšenice. To činí z rostoucích globálních nákladů na úrodu a potenciálně i hrozící světové potravinové krize velkou obavu vlády, zejména pokud jde o výkon místních cen. Zde jsou některé z problémů, kterým Čína čelí v oblasti potravinové bezpečnosti:
Sójové boby, Jedlé oleje
Čínská místní spotřeba sójových bobů je téměř stejně velká jako celá americká sklizeň a země musí dovážet asi 85 % své potřeby. Fazole jsou rozdrceny na jedlý olej pro vaření a další potravinářské účely a na krmivo pro populaci prasat, která je největší na světě. Globální ceny sóji se za poslední dva roky zdvojnásobily kvůli suchému počasí v Jižní Americe a nedostatku olejnatých semen. Pokud USA letos nezaznamenají převratnou úrodu, mohly by jít ještě výš.
„Největší inflační riziko s sebou nese sójové boby,“ řekl Jim Huang, šéf China-America Commodity Data Analytics. Rostoucí ceny ropy a přepravného, stejně jako slábnoucí jüan, situaci zhoršují, uvedl e-mailem.
Čína je také po Indii největším dovozcem palmového oleje a významným odběratelem slunečnicového oleje. Globální ceny kuchyňského oleje vylétly k rekordům o suchu, nedostatku pracovních sil a ruské válce na Ukrajině. Poslední krok přišel poté, co přední exportér Indonésie zakázal dodávky palmového oleje.
Vláda vyvíjí velký tlak na zvýšení produkce sóji, přičemž úroda v letech 19-2022 pravděpodobně vyskočí o 23 %. Ale s tak nízkou produkcí ve srovnání se spotřebou to na dovoz příliš velký dojem neudělá.
Kukuřice
Dlouhou dobu Čína v zámoří moc kukuřice nenakupovala, ale v posledních letech se to začalo měnit, když se země stala největším světovým dovozcem, poháněna potřebou doplnit zásoby a nakrmit rychle rostoucí populaci prasat. Prudký nárůst nákupů, z velké části od USA, jejich geopolitického rivala, podnítil Čínu, aby posílila své zaměření na soběstačnost jako cíl národní bezpečnosti.
Na rozdíl od sójových bobů, kde je země vysoce závislá na zahraničních dodávkách, představoval dovoz kukuřice v letech 10–2020 pouze asi 21 % domácí spotřeby a toto procento je na cestě ke snížení na asi 6 % do roku 2022–23. , podle údajů amerického ministerstva zemědělství.
Čína nakupuje poměrně dost kukuřice z Ukrajiny, přičemž černomořský národ loni dodal asi 30 % zásilek, což je její druhý největší dodavatel. Tento obchod byl ale přiškrcen ruskou invazí a je jedním z možných důvodů očekávaného poklesu dovozu v nadcházejícím roce.
Pšenice
Světové zásoby pšenice jsou ohroženy, protože vše od války po sucha, záplavy a vlny veder snižuje produkci. Globální ceny pšenice vyletěly na rekord v březnu poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, a jsou o 80 % dražší než o rok dříve, což pomáhá posunout celosvětové ceny potravin na nejvyšší historickou hodnotu.
Stejně jako kukuřice je závislost země na dovozu nízká, v letech 7–2021 bude asi 22 % spotřeby. To z něj stále dělá jednoho z největších světových kupců spolu s Indonésií, Egyptem a Tureckem. V Číně panuje znepokojení nad produkcí a v jednu chvíli jeden z nejvyšších představitelů prohlásil, že země by po loňských rekordních záplavách mohla čelit nejhorším podmínkám sklizně v historii. Úřady také vyšetřují, zda nedochází k nezákonnému ničení úrody poté, co se na sociálních sítích rozšířila videa ukazující ničení nebo kácení nezralé pšenice.
Co bude dál
Čína si vytvořila obrovské zásoby pšenice, rýže a kukuřice a podle odhadů USDA země drží minimálně polovinu, ne-li více, celosvětových zásob těchto komodit. Vláda v případě potřeby uvolní zásoby, aby zmírnila jakoukoli inflaci nebo nedostatek potravin, řekla Iris Pang, hlavní ekonomka pro Velkou Čínu v ING Bank. Náklady na hnojiva vzbuzují obavy a mohly by zvýšit inflaci potravin, ale „ne do znepokojivé situace,“ dodala.
Z dlouhodobého hlediska Peking vyzval k důraznějším opatřením ke stabilizaci produkce se dvěma prioritami: nová semena a ochrana orné půdy. Snaží se vyvinout geneticky modifikovaná semena ke zvýšení výnosů a chce zastavit využívání zemědělské půdy pro výstavbu nebo přeměnu na golfová hřiště.
Nejčtenější z Bloomberg Businessweek
© 2022 Bloomberg LP
Zdroj: https://finance.yahoo.com/news/record-food-costs-throw-spotlight-000000106.html