Polsko, sousedé připraveni na příliv migrantů

Jak se krize na Ukrajině vyvíjí, sousední země pozorně sledují dopad.

Národy po celém světě uvalily na Moskvu bezprecedentní sankce, ale ekonomické a vojenské dopady ruské ukrajinské invaze jsou jen částí obrazu.

Evropský kontinent se obává, že plnohodnotná invaze by mohla vést k velké migrační krizi – typu, jaký nebyl zaznamenán od druhé světové války – s vážnými humanitárními, politickými a společenskými náklady jak pro ukrajinské uprchlíky, tak pro země, do kterých prchají.

Některé středoevropské národy se již skutečně připravují.

Polsko, které s Ukrajinou sdílí zhruba 530 kilometrů dlouhou pozemní hranici, minulý měsíc uvedlo, že se připravuje až na 1 milion ukrajinských uprchlíků, které plánují ubytovat v ubytovnách, ubytovnách a sportovních zařízeních. Nedaleké Rumunsko očekává migraci ve „statisících“, zatímco Slovensko a Česká republika odhadují příliv v desítkách tisíc.

Povaha vyvíjející se situace na Ukrajině však znamená, že rozsah potenciálního vysídlení civilistů je zatím neznámý.

"Pokud jde o Evropu, je to potenciálně jeden z největších dopadů této krize," řekla v úterý CNBC Oksana Antonenko, ředitelka globální analýzy rizik společnosti Control Risks.

Ukrajina, kde žije zhruba 44 milionů lidí, zaznamenala po ruské anexi Krymu v roce 1.5 vnitřní vysídlení asi 2014 milionu lidí. Jiní se přesto přestěhovali do Ruska.

Ruská operace na začátku tohoto týdne, jejímž cílem bylo dobytí rebely ovládané Doněcké a Luhanské oblasti, pravděpodobně vyvolá podobnou vnitřní migraci a migraci na východ, i když v různých měřítcích. Mnoho z nich již bylo skutečně převezeno do Ruska.

Další čtvrteční vpád na střední a západní Ukrajinu by ale mohl mít daleko širší důsledky, varovali odborníci.

Americká vláda odhaduje, že invaze na Ukrajinu by mohla přimět jeden až pět milionů Ukrajinců k útěku z bojiště. Ukrajinský ministr obrany přiblížil toto číslo třem až pěti milionům.

"Pokud se to stane, mluvíme určitě o stovkách tisíc, ne-li o milionech uprchlíků, a ti s největší pravděpodobností budou utíkat do Evropy spíše než do Ruska," řekl Antonenko.

„Pokud byste skončili s Ruskem okupovanou Ukrajinou, pak by to byli dlouhodobější evropští uprchlíci,“ dodal Rodger Baker, senior viceprezident Stratforu pro strategickou analýzu ve společnosti Rane.

V takovém případě se může lví podíl lidí přestěhovat po souši do příhraničních zemí: Polska, Maďarska, Slovenska, Moldavska a Rumunska. Podle politiky EU není pro Ukrajince vyžadováno vízum pro vstup do schengenského prostoru — společného cestovního prostoru mezi zeměmi EU, který zahrnuje všechny výše zmíněné Moldavsko a Rumunsko.

Západoevropské země, jako je Německo, Francie a Británie, ale mohly rychle pocítit morální tlak, aby se podělily o břemeno toho, co britský ministr obrany řekl, že bude nejhorší migrační krizí „od války“.

Minulý týden Pentagon uvedl, že do Polska bylo nasazeno 3,000 amerických vojáků, aby pomohli připravit se na potenciální příliv migrantů poté, co tamní úřady uvedly, že by mělo být připraveno na „nejhorší možný scénář“.

"Pokud bude na Ukrajině válka, musíme být připraveni na příliv skutečných uprchlíků, lidí prchajících před peklem, před smrtí, před zvěrstvy války," řekl polské televizi náměstek polského ministra vnitra Maciej Wasik.

„Jako vláda musíme být připraveni na nejhorší možný scénář a ministerstvo vnitra už nějakou dobu podniká kroky, aby nás připravilo na příjezd dokonce milionu lidí.

Polsko je již nyní domovem značné ukrajinské komunity. Ačkoli jen málokdo požádal o status uprchlíka, Polsko v posledních letech vydalo Ukrajincům přibližně 300,000 2 víz k dočasnému pobytu. Někteří odhadují, že od anexe Krymu migrovaly do Polska až XNUMX miliony Ukrajinců.

Zatímco strážci lidských práv přípravy uvítali, mnozí poukazovali na zjevný dvojí standard v ochotě středoevropských zemí přijímat uprchlíky.

Během evropské migrační krize v roce 2015, která zaznamenala příliv uprchlíků především ze Sýrie, se Polsko zdráhalo nabídnout azyl. Nedávno, v roce 2021, polská pohraniční stráž násilně zatlačila na běloruské hranici vlnu migrantů převážně z iráckého Kurdistánu.

Mezitím nejsou politické důsledky takové masové migrace bez obav. Obecně se má za to, že uprchlická krize z roku 2015 posílila krajně pravicové protiimigrační hnutí, které se v následujících letech rozšířilo po celé Evropě. Podobný příliv migrantů by mohl představovat podobné výzvy v již tak nejistém prostředí po Covidu.

Ale dokud vlády nebudou vědět více o rozsahu další invaze a potenciálních důsledcích migrace, jejich připravenost bude pravděpodobně omezená.

"I když je to pravděpodobné, vlády jsou zřídka plně připraveny," řekl Baker. "V současné době se zaměřují na krátkodobá a preventivní opatření."

"Polsko je na situaci velmi citlivé," řekl a dodal, že ostatní "nehledají a nedoufají v to nejlepší."