V klíčovém posunu směrem k modernizaci vojenských schopností se Pentagon pohybuje složitým prostředím umělé inteligence a předvídá budoucnost, kde smrtící AI zbraně budou hrát ústřední roli na bojišti. Ambiciózní iniciativa, Replicator, si klade za cíl postavit do roku 2026 tisíce autonomních vozidel s umělou inteligencí, což požene americkou armádu do nové éry válečných technologií. Naléhavost podtrhuje vnímaná hrozba ze strany globálních protějšků, zejména Číny a Ruska, které rovněž agresivně usilují o pokrok v oblasti umělé inteligence ve vojenské oblasti.
Závod o nadvládu ve zbraních AI
Pod vedením náměstkyně ministryně obrany Kathleen Hicks se Replicator ukazuje jako průlomová iniciativa k urychlení přijetí malých, chytrých a nákladově efektivních platforem umělé inteligence v rámci americké armády. I když financování a konkrétní podrobnosti zůstávají nejisté, projekt je připraven utvářet budoucnost umělé inteligence ve válce a potenciálně ovlivnit nasazení ozbrojených systémů umělé inteligence.
Pentagon v současnosti využívá AI v různých kapacitách, od pilotování sledovacích dronů ve speciálních operacích až po předvídání potřeb údržby letadel. Technologie není omezena na konvenční válčení; rozšiřuje se do vesmíru, kde nástroje podporované umělou inteligencí sledují potenciální hrozby, a dokonce i na úsilí související se zdravím, jako je sledování zdatnosti vojenských jednotek. Spolupráce se spojenci v NATO, zejména na Ukrajině, demonstruje globální dosah a dopad AI v boji proti nepřátelským silám.
Technologické a personální výzvy
Přestože se ministerstvo obrany může pochlubit více než 800 projekty souvisejícími s umělou inteligencí, čelí výzvám při přijímání nejnovějších průlomů v oblasti strojového učení. Gregory Allen, bývalý nejvyšší představitel AI v Pentagonu, zdůrazňuje boj při začleňování inovací AI, zejména s obrovskými technologickými a personálními výzvami spojenými s Replicatorem.
Zatímco úředníci trvají na lidské kontrole, odborníci předpokládají posun směrem k dozorčím rolím, protože pokroky ve zpracování dat a komunikace mezi stroji dláždí cestu pro plně autonomní smrtící zbraně. Vyhlídka na roje dronů vyvolává etické otázky a absence závazku velkých hráčů, jako je Čína, Rusko a Írán, používat vojenskou umělou inteligenci zodpovědně, zvyšuje nejistotu.
Synergie člověk-stroj a autonomní technologie
Aby se Pentagon přizpůsobil vyvíjející se povaze válčení, upřednostňuje rozvoj propletených bojových sítí známých jako Joint All-Domain Command and Control. Cílem této iniciativy je automatizovat zpracování dat napříč různými ozbrojenými službami s využitím optických, infračervených, radarových a dalších zdrojů dat. Výzva spočívá v překonání byrokratických překážek a rychlé implementaci těchto propojených sítí.
Zaměření armády na „spojení člověk-stroj“ zahrnuje integraci leteckých a námořních vozidel bez posádky pro účely sledování. Společnosti jako Anduril a Shield AI hrají zásadní roli ve vývoji autonomních technologií. Program „loyal wingman“ letectva, který má v úmyslu spárovat pilotovaná letadla s autonomními, ukazuje pokračující úsilí o vytvoření chytřejších a nákladově efektivnějších síťových zbraňových systémů.
Nejistá budoucnost smrtících zbraní AI
Jak Pentagon vykročil do éry, které dominovaly smrtící zbraně umělé inteligence, vynořují se otázky ohledně etických a praktických důsledků takového pokroku. Naléhavost držet krok s globální konkurencí podtrhuje závažnost Replicator a podobných iniciativ. Jak bude integrace umělé inteligence do vojenského prostředí utvářet budoucnost válčení a jaká ochranná opatření jsou zavedena k zajištění odpovědného a etického používání?
Jsme na pokraji nové éry, kdy se umělá inteligence stává rozhodujícím faktorem na bojišti, a jak se může mezinárodní společenství vypořádat s etickými výzvami, které představují autonomní smrtící zbraně?
Zdroj: https://www.cryptopolitan.com/pentagon-ai-weapons-the-future-battlefields/