Soudci ICC povolují stíhání obnovit vyšetřování v Afghánistánu

Dne 31. října 2022 vydal předsoudní senát II Mezinárodního trestního soudu (ICC) toto rozhodnutí, kterým pověřuje obžalobu obnovit vyšetřování situace v Islámské republice Afghánistán.

Rozhodnutí přišlo poté, co v září 2021 prokuratura požadováno oprávnění k obnovení vyšetřování (což bylo odložený na žádost vlády Afghánistánu z března 2020). Podle tisková zpráva vydaná v září 2021, se obžaloba „rozhodla zaměřit [] vyšetřování v Afghánistánu na zločiny údajně spáchané Talibanem a Islámským státem – provincie Chorásán (IS-K) a zbavit priorit ostatní aspekty tohoto vyšetřování."

Soudci přípravného senátu II považovány za že Afghánistán v současné době neprovádí skutečné vyšetřování a že nejednal způsobem, který by prokázal zájem o provedení odkladu od března 2020. Jak uvedli, „omezený počet případů a jednotlivců stíhaných Afghánistánem, jak ukazuje materiály předložené a Komorou posouditelné, nemohou vést ke zjištění, že vyšetřování ICC musí být odloženo. Komora proto žádosti obžaloby vyhovuje a povoluje obnovení vyšetřování situace v Afghánistánu.“

Přípravný senát II dále dodal, že toto oprávnění se vztahuje na všechny údajné trestné činy spadající do situace a konfliktu, jak existoval v době Rozhodnutí odvolacího senátu kterým se dne 5. března 2020 povolují trestné činy údajně spáchané na území Afghánistánu od 1. května 2003, jakož i další údajné trestné činy, které mají souvislost s ozbrojeným konfliktem v Afghánistánu a jsou dostatečně spojeny s situace v Afghánistánu a byly spáchány na území jiných smluvních stran Římského statutu od 1. července 2002.

Při formulaci svého rozhodnutí zohlednil vyšetřovací senát II názory a obavy obětí. Mimo jiné i přípravný senát II poznamenat, že jednotlivci podávající námitky „se vyjádřili, že jsou pro obnovení vyšetřování, a to z důvodu několika faktorů, včetně následujících: (i) potřeba zajistit skutečné a včasné vyšetřování, kterého by mohl dosáhnout pouze nestranný mezinárodní soud ; ii) přání přispět k ukončení beztrestnosti ak prevenci budoucích zločinů; nebo (iii) přesvědčení, že vyšetřování Soudem by vedlo ke zvýšení povědomí o situaci obětí a umožnilo by slyšet hlasy obětí.“

Oběti dále upozornily na několik problémů v Afghánistánu, včetně slabosti policejních a soudních institucí v Afghánistánu, nedostatečného skutečného přístupu ke spravedlnosti a jakýchkoli vyhlídek na zajištění odpovědnosti. Dále hlásili strach z odvety. Toto je zvláštní problém zejména po srpnu 2021 a nyní, kdy mnoho obránců lidských práv a mezinárodních aktérů, kteří podporovali oběti, opustilo Afghánistán. Některé oběti dále vyjádřily své obavy z navrhovaného zúžení zaměření (pouze na trestné činy spáchané Talibanem a IS-K) s tím, že „toto zaměření může vést k tomu, že obžaloba přehlédne trestné činy údajně spáchané jinými, včetně příslušníků ozbrojených sil nebo bezpečnostních a zpravodajských služeb nestátních stran nebo cílení na určité skupiny lidí.

Když je u moci Taliban, šance na zajištění spravedlnosti a odpovědnosti ze strany domácích soudů v Afghánistánu jsou nulové, zapojení Mezinárodního trestního soudu je v současnosti jedinou nadějí pro oběti, že se dočká nějaké spravedlnosti. Je však třeba zvážit i další právní možnosti, aby se zajistilo, že žádné oběti nebude upřena spravedlnost za litanii spáchaných zvěrstev. Vzhledem k tomu, že mezinárodní společenství nadále bojuje s reakcí na krizi v Afghánistánu, otázka spravedlnosti a odpovědnosti vyžaduje obnovené mezinárodní zaměření.