Německá závislost na ruském plynu se shodovala s poklesem investic do větru

Německo bylo kdysi lídrem mezi národy v rozvoji větrné energie, ale po roce 2015 omezilo investice do větru, protože se stále více spoléhalo na zemní plyn dovážený z Ruska.

„Kdyby země sledovala stejnou trajektorii růstu ročních instalací jako zbytek Evropy, instalovaná kapacita větrné energie by byla na konci roku 32 o 2021 gigawattů vyšší,“ uvádí nová zpráva, „Vítr není využit“ od Centra pro výzkum energie a čistého vzduchu se sídlem v Helsinkách.

„Tato dodatečná větrná energie by v roce 2021 vyrobila více elektřiny než šest zbývajících německých jaderných elektráren,“ uvádí zpráva, a nahradila by více plynu, než Německo dováželo přes Nord Stream Pipeline 1, než by byla dodávka přerušena.

Pokud by Německo pokračovalo ve svém raném tempu rozvoje větrné energie, mohlo by podle zprávy ušetřit 23 miliard eur, které letos utratilo za zemní plyn, a vyhnout se 5 % svých emisí skleníkových plynů souvisejících s energií. Tento objem emisí je ekvivalentní všem emisím Švýcarska v loňském roce.

"Namísto toho," uvádí zpráva, "Německo vstupuje do první válečné zimy v Evropě za více než 70 let s menší energetickou bezpečností, než mělo důvod."

Německá závislost na ruském plynu je často spojována s jeho rozhodnutím uzavřít své jaderné elektrárny po jaderné katastrofě ve Fukušimě v roce 2011. Zpráva CREA však tvrdí, že větrná energie mohla tento plyn účinně nahradit.

„Plyn a větrná energie mají různé využití v energetickém systému, takže nejsou ani zdaleka dokonalé náhražky,“ uznává zpráva. „Nicméně v energetickém sektoru, kde se v Evropě spotřebuje asi jedna třetina veškerého plynu, nahradí zvýšená výroba větrné energie plyn a uhlí v poměru, který závisí na cenách paliva a řadě dalších faktorů – to je jednoduchý důsledek pořadí podle zásluh, ve kterém jsou jako poslední použity výrobní zdroje s nejvyššími mezními náklady. V extrémní situaci fyzického nedostatku plynu rostou ceny plynu tak vysoko, že nahrazované palivo se téměř vždy stává plynem.

Dokud ukrajinská válka nezvýšila cenu zemního plynu, měl plyn příznivější ekonomiku než uhlí. Za posledních 20 let Německo spotřebovalo více plynu, protože vyřadilo uhelné a jaderné elektrárny.

Kdyby Německo místo toho investovalo do větší větrné energie „mohlo by to výrazně snížit závislost Německa na dovozu fosilních paliv, a tím snížit schopnost Putina vydírat Bundesrepubliku omezením dodávek plynu,“ uvádí zpráva.

"Německo by bylo méně postiženo ruským vyzbrojováním obchodu s energetickými produkty a kolísáním cen fosilních paliv na globálním trhu."

VÍCE Z FORBESPřešla Evropa k obnovitelným zdrojům příliš rychle, příliš pomalu nebo správně?By Jeff McMahon