G20 čeká „těžká“ jednání o klimatu

BALI, Indonésie – Ministři G-20 se sešli v Indonésii, aby projednali svůj pokrok v oblasti uhlíkových emisí. Očekávání jsou ale nízká.

Skupina 20 zemí představuje asi 75 % celkových světových emisí skleníkových plynů. V roce 2021 skupina uznala, že omezení globálního oteplování na 1.5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň by vyžadovalo „smysluplné a účinné“ kroky.

V době, kdy ruská invaze na Ukrajinu přiměla několik vlád, aby pokračovaly v používání uhlí déle, než doufaly, panuje frustrace z nedostatku konkrétních opatření.

"Mnoho zemí světa důrazně odsuzuje ruskou agresi na Ukrajině... takže bylo těžké vyjednávat s Rusy," řekl CNBC na Bali Rob Jetten, nizozemský ministr pro klima a energetiku.

Rusko patří mezi země G-20. Tento měsíc o tom informovala Sky News a další Rusko spaluje zemní plyn které by normálně vyvezl do Evropy. Podle hostitelské země G-20, Indonésie, se ruský prezident Vladimir Putin zúčastní setkání lídra plánovaného na listopad.

„Je tu také obrovská energetická krize, celosvětové ceny jsou vysoké, lidé se snaží platit za energii. A to také… nepomáhá opatřením v oblasti klimatu, protože mnoho zemí se znovu vrací k fosilním palivům,“ řekl Jetten.

Po nevyprovokované invazi Kremlu na Ukrajinu a přerušení toků zemního plynu z Ruska do Evropy země včetně Nizozemska, Německa a Rakouska prohlásily, že budou muset spalovat více uhlí – fosilního paliva.

Jiné části světa zvýšily spotřebu uhlí, včetně Číny, která zažila a velká vlna veder letos v létě a využívá rekordní množství energie.

Tato rozhodnutí, i když dočasná, se liší od předchozích dohod.

Úředník z jedné ze zúčastněných zemí, který si nepřál být jmenován kvůli citlivosti jednání, uvedl, že hlavní výzvou na těchto setkáních je „jak můžeme udržet země v dodržování (klimatických) cílů“.

„Mnoho (národů) se snaží být flexibilní. Můžeme si prosím ponechat cíle?" řekl úředník.

Indonéská vláda uznala, že jednání jsou tvrdá.

"Diskuse o závazku je poměrně náročná, protože přináší určité důsledky pro některé členské země," uvedlo indonéské předsednictví G-20. prohlášení před schůzkami.

„Současný geopolitický stav také vytváří výzvu v probíhajícím procesu vyjednávání,“ píše se v něm dodal v narážce na ruskou invazi na Ukrajinu.

Tanya Plibersek, australská ministryně životního prostředí a vody, uvedla, že ruský útok na jejího souseda „zkomplikoval jednání. Ale neexistuje způsob, jak by země mohly ignorovat nelegální invazi na Ukrajinu. Musí to být něco, o čem se mluví na mezinárodních setkáních, jako je tento."

Mezitím se zdá, že extrémní povětrnostní jevy po celém světě ještě více zvyšují potřebu vládní akce. Například Pákistán zažívá brutální záplavy, pod vodou je třetina země.

Tamní vládní ministr agentuře Reuters řekl, že mezinárodní společenství má „odpovědnost“ pomoci Pákistánu a zabránit budoucím extrémním výkyvům počasí, protože uhlíková stopa země patří k nejnižším na světě.

V Evropě německé sucho snížilo hladinu vody v řece Rýn, což ztížilo přepravu paliva, pšenice a dalších položek.

„Musíme zintenzivnit naši hru a všechny tyto extrémní povětrnostní jevy po celém světě – v Evropě, v Asii a Tichomoří, ale také v Americe, [jsou] naším skutečným budíčkem pro každého. že musíme jednat hned,“ řekl nizozemský ministr Jetten.