NEW YORK (AP) – Může Federální rezervní systém pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb a porazit nejhorší záchvat v zemi? inflace za 40 let aniž by to způsobilo recesi?
Ne podle nového výzkumného dokumentu, který došel k závěru, že taková „neposkvrněná dezinflace“ se nikdy předtím nestala. Dokument vypracovala skupina předních ekonomů a tři představitelé Fedu se k jeho závěrům vyjádřili ve svých vlastních pátečních poznámkách na konferenci o měnové politice v New Yorku.
Když inflace prudce stoupne, jako tomu bylo v posledních dvou letech, Fed obvykle reaguje zvýšením úrokových sazeb, často agresivním, ve snaze ochladit ekonomiku a zpomalit růst cen. Tyto vyšší sazby zase zdražují hypotéky, půjčky na auta, půjčování kreditních karet a podnikatelské půjčky.
Někdy se však inflační tlaky stále projevují jako trvalé a ke zkrocení vyžadují stále vyšší sazby. Výsledek – stabilně dražší půjčky – může donutit společnosti, aby zrušily nové podniky a snížily pracovní místa a spotřebitele, aby snížily výdaje. To vše vytváří recept na recesi.
A to je právě to, co se v předchozích obdobích vysoké inflace stalo, uzavírá výzkumný dokument. Vědci zhodnotili 16 epizod od roku 1950, kdy centrální banka jako Fed zvýšila náklady na půjčky v boji proti inflaci ve Spojených státech, Kanadě, Německu a Spojeném království. V každém případě to mělo za následek recesi.
„Neexistuje žádný precedens po roce 1950 pro značnou… dezinflaci, která by neznamenala podstatné ekonomické oběti nebo recesi,“ uzavřel list.
Tento článek napsala skupina ekonomů, včetně: Stephena Cecchettiho, profesora na Brandeis University a bývalého ředitele výzkumu ve Federální rezervní bance v New Yorku; Michael Feroli, hlavní americký ekonom JPMorgan a bývalý zaměstnanec Fedu; Peter Hooper, místopředseda výzkumu v Deutsche Bank, a Frederic Mishkin, bývalý guvernér Federálního rezervního systému.
Papír se shoduje s rostoucím povědomím na finančních trzích a mezi ekonomy že Fed bude muset pravděpodobně zvýšit úrokové sazby ještě výše, než se původně odhadovalo. Za poslední rok Fed osmkrát zvýšil klíčovou krátkodobou sazbu.
Dojem, že centrální banka bude muset nadále zvyšovat výpůjční náklady, byl posílen a páteční vládní zpráva že Fed preferovaný ukazatel inflace v lednu po několika měsících poklesů zrychlil. Ceny od prosince do ledna vyskočily o 0.6 %, což je největší měsíční nárůst od června.
Nejnovější důkazy o zrychlení cen zvyšují pravděpodobnost, že Fed bude muset udělat více, aby porazil vysokou inflaci.
Přesto Philip Jefferson, člen Rady guvernérů Fedu, nabídl v pátek na konferenci o měnové politice poznámky, které naznačovaly, že recese nemusí být nevyhnutelná, což je názor, který vyjádřil i předseda Fedu Jerome Powell. Jefferson bagatelizoval roli minulých epizod inflace a poznamenal, že pandemie tak narušila ekonomiku, že historické vzorce jsou tentokrát méně spolehlivé jako vodítko.
"Historie je užitečná, ale může nám říci jen tolik, zejména v situacích, které nemají historický precedens," řekl Jefferson. "Současná situace se liší od minulých epizod nejméně ve čtyřech ohledech."
Tyto rozdíly jsou podle něj „bezprecedentním“ narušením dodavatelských řetězců od pandemie; pokles počtu lidí, kteří pracují nebo hledají práci; skutečnost, že Fed má větší důvěryhodnost jako bojovník proti inflaci než v 1970. letech; a skutečnost, že Fed v minulém roce energicky bojoval s inflací osmi zvýšeními sazeb.
Na páteční konferenci se Loretta Mesterová, prezidentka Federální rezervní banky v Clevelandu, přiblížila k přijetí zjištění listu. Řekla, že její závěry spolu s dalším nedávným výzkumem „naznačují, že inflace by mohla být trvalejší, než se v současnosti očekává.
„Rizika pro prognózu inflace považuji za vychýlená směrem nahoru a náklady na pokračující vysokou inflaci jako významné,“ uvedla v připravených poznámkách.
Jiná řečnice, Susan Collinsová, prezidentka bostonského Fedu, vyjádřila naději, že recesi se lze vyhnout, i když se Fed snaží dobýt inflaci vyššími sazbami. Collinsová řekla, že je „optimistická, že existuje cesta k obnovení cenové stability bez výrazného poklesu“. Dodala však, že si je „dobře vědoma mnoha rizik a nejistot“, které nyní ekonomiku obklopují.
Přesto Collins také navrhl, že Fed bude muset pokračovat ve zpřísňování úvěrů a držet sazby vyšší „po nějakou, možná delší dobu“.
Někteří překvapivě silné ekonomické zprávy minulý měsíc naznačil, že ekonomika je odolnější, než se zdálo na konci minulého roku. Takové známky odolnosti vzbuzovaly naděje, že recesi se lze vyhnout, i když Fed bude nadále zpřísňovat úvěry a zdražovat hypotéky, půjčky na auta, kreditní karty a mnoho podnikových půjček.
Problém je v tom, že inflace také zpomaluje pozvolněji a nepravidelněji, než se loni zdálo. Začátkem tohoto měsíce vláda revidovány údaje o spotřebitelských cenách. Částečně v důsledku revizí vzrostly za poslední tři měsíce jádrové spotřebitelské ceny – které nezahrnují kolísavé náklady na potraviny a energii – ročním tempem 4.6 % oproti 4.3 % v prosinci.
Tyto trendy zvyšují možnost, že se tvůrci politiky Fedu rozhodnou, že musí zvýšit sazby dále, než původně předpokládali, a udržet je vyšší po delší dobu, aby se pokusili snížit inflaci na svůj 2% cíl. Pokud tak učiníte, bude pravděpodobnější recese koncem tohoto roku. Ceny v lednu vzrostly o 5 % oproti předchozímu roku, podle preferovaného opatření Fedu.
Na základě historických dat autoři předpokládají, že pokud Fed zvýší svou referenční sazbu mezi 5.2 % a 5.5 % – o tři čtvrtě bodu výše, než je její současná úroveň, což si mnozí ekonomové představují, že by to udělal Fed – míra nezaměstnanosti by vzrostla na 5.1 %, zatímco inflace by do konce roku 2.9 klesla až na 2025 %.
Inflace na této úrovni by stále převyšovala cíl Fedu, což naznačuje, že centrální banka bude muset sazby ještě zvýšit.
Představitelé Fedu v prosinci předpokládali, že vyšší sazby zpomalí růst a zvýší míru nezaměstnanosti na 4.6 % ze současných 3.4 %. Předpověděli ale, že ekonomika letos a příští rok mírně poroste a vyhne se poklesu.
Ostatní ekonomové ano poukázal na období, kdy Fed úspěšně dosáhl tzv. měkkého přistání, včetně let 1983 a 1994. List poznamenává, že v těchto obdobích však inflace nebyla zdaleka tak vážná jako loni, kdy v červnu dosáhla vrcholu 9.1 %, což je maximum za čtyři desetiletí. V těchto dřívějších případech Fed zvýšil sazby, aby zabránil inflaci, místo aby musel snižovat inflaci poté, co již vzrostla.
Zdroj: https://finance.yahoo.com/news/feds-rate-hikes-likely-cause-162313308.html