Nejnovější evropský „zelený nový úděl“ je protipólem amerického zákona o inflaci

Od té doby, co prezident Biden podepsal zákon o snížení inflace (IRA), Evropa je v ofenzivě. Bohužel se mýlili, pokud si mysleli, že Bidenův "pracujte se spojenci" Tento přístup znamenal, že požádá Evropu, aby osvětlila obchodní politiku a politiku hospodářského rozvoje americké vlády. Tento zákon, který mnozí nazvali klimatickým zákonem, posiluje ekonomiku postfosilních paliv prostřednictvím daňových pobídek. Ten, který opravdu má evropskou kozu byl zákaz daňových úlev až do výše 7,500 XNUMX $ na EV, která splňují zákon požadavky na regionální obsah. To by vyřadilo dovoz Mercedesů, Audi, BMW a Volkswagen ze smyčky a jejich elektromobily by byly automaticky dražší než ty, které mají nárok na daňový kredit doma.

Washington se však v této otázce nijak nepohnul.

IRA již podle některých opatření pracuje. BMW uvedlo v říjnu že by investovala 1.7 miliardy dolarů do výroby elektromobilů v USA. To znamená nová pracovní místa se středními příjmy a nové daňové příjmy pro stát.

„Mnoho evropských firem již oznámilo, že připravují plány na zvýšení svých investic v USA,“ říká analytička Barclays Capital Maggie O'Neal z Londýna.

Kromě BMW jmenovala norskou bateriovou skupinu Freyr a italskou solární energetickou společnost Enel. „Od zániku IRA bylo v USA oznámeno nejméně 20 nových nebo rozšířených závodů na výrobu čisté energie a polovina z nich jsou zahraniční společnosti,“ říká.

Takže nyní Evropa přichází s jejich větší, horší verzí Green New Deal; obchod, kterým se od té doby chlubili vyhlásí v roce 2019.

Spolu s tím, že jejich předchozím základním dodavatelem zemního plynu — Rusko — je persona non grata tam se Evropa snaží najít nové náhrady za ruské palivo a dohnat americkou politiku zejména pro elektrická vozidla.

Evropa opět zezelená

Zákon o snižování inflace představuje vážné riziko pro evropskou automobilovou výrobu. Zákon nabízí společnostem daňové úlevy v miliardách dolarů na podporu investic do čistých energetických technologií, a to nejen pro automobilový dodavatelský řetězec. Aby Evropská komise zatlačila a soutěžila, vyzývá členy EU, aby reagovali daňovými úlevami a dotacemi jako protiváhou. A urychlit postupy pro investice do ekonomiky postfosilních paliv, kterou Evropa tolik miluje.

Dne 1. února Evropská komise představila balíček návrhů nazvaný Průmyslový plán Green Deal pro věk nulové sítě (GDIP) na podporu evropské výrobní základny postfosilních paliv. Oficiálně je prezentována jako skutečná „průmyslová politika“ pro Evropu, která by „podporovala dvojitý přechod k zelené a digitální ekonomice, učinila průmysl EU celosvětově konkurenceschopnějším a posílila otevřenou strategickou autonomii Evropy“.

Tento nový zelená nová dohoda „znamená velkou změnu oproti minulé rétorice Komise,“ říká Philippe Gudin, evropský ekonom společnosti Barclays v Paříži. Stará zelená nová dohoda oznámená v letech Trumpa (jako protiopatření a signál ctnosti po Trumpově odchodu z Pařížské klimatické dohody) se soustředila hlavně na pravidla hospodářské soutěže, volný obchod a vláda se v nové ekonomice čistých technologií příliš nezapojovala.

To se změnilo.

Na to nebyly přiděleny žádné peníze. Ale peníze jsou a do léta možná přibudou další.

Velké průmyslové mocnosti, jmenovitě Německo, budou mít náskok před Španělskem a Portugalskem, pokud jde o to, co si mohou dovolit utratit. Například Německo si může dovolit vzdát se některých daňových příjmů. Španělsko a Portugalsko to budou mít těžké. Většina evropského automobilového průmyslu se soustředí v Německu, Francii a Itálii, ale ve Španělsku existuje určitá solární výroba.

Podle čísel zveřejněných Evropskou komisí v lednu připadá na Německo a Francie téměř 80 % ze 672 miliard eur schválených na státní podporu, která nesouvisí se zelenou dohodou. Itálie se nedávno připojila ke Španělsku, aby požádala o financování z celé EU, aby se zajistilo, že průmyslová základna zelených technologií nebude pouze francouzská a německá.

Pokud jde o peníze, Komise uvádí, že v nových energetických předpisech, zejména prostřednictvím REPowerEU, je k dispozici přibližně 270 miliard eur, které lze použít společně s Innovation Fund a InvestEU. Chtějí na to hodit kuchyňský dřez, aby konkurovali USA, aby se tam výrobci nestěhovali a nevyváželi do Evropy. Evropská unie je po Číně druhým největším obchodním deficitem.

Barclays předpovídá, že makroekonomický dopad GDIP na EU by mohl být větší než 1.5 procentního bodu dodatečného HDP očekávaného z fondu pro obnovu pandemie, známého jako Plán obnovy NextGenerationEU (NGEU). Bez těchto opatření zelené dohody by byl průmyslový sektor Evropy „pravděpodobně dramaticky zasažen,“ říká Barclays.

Na rozdíl od IRA však GDIP nemá jediný rozpočet. Barclays říká, že prozatím použije nepřidělené prostředky z NGEU a REPowerEU, která vznikla v květnu s cílem snížit závislost EU na Rusku. Barclays dohromady odhaduje, že veřejné výdaje dosáhnou během 440 let výše 10 miliard dolarů. I když není snadné provést přímé srovnání, Výdaje IRA činily 336 miliard dolarů.

Barclays si myslí, že dodatečné financování by mohlo být v Evropě oznámeno po volební sezóně v květnu 2024.

Nebude to jednoduché. EU identifikovala finanční díru ve výši 210 miliard eur na příští čtyři roky, když se snaží oddělit od ruské energetiky. Za předpokladu, že se nevrátí na ruské trhy s ropou a plynem, bude Evropa nadále shánět nové zdroje starého paliva, včetně uhlía financování výstavby technologií potřebných pro novou energii – ať už se jedná o baterie, větrné turbíny nebo solární energii.

Čína je na těchto trzích masivním hráčem a Evropa na nich závisí.

Proto je GDIP motivován i riziky souvisejícími s Čínou.

IRA a strategie EU Green Deal byly vytvořeny s cílem řešit rizika energetické bezpečnosti a dodavatelského řetězce. Oba balíčky jsou pokusy o diverzifikaci dodavatelských řetězců mimo Rusko a Čínu.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová znějící jako členka Capitol Hill minulý měsíc na Světovém ekonomickém fóru řekla, že EU si přeje „spíše se zbavit než oddělit" z Číny.

Energetická závislost Evropy na Číně se zvýšila. Materiály baterií pro elektromobily a solární energie jsou úzce propojeny s čínskými dodavatelskými řetězci. V první polovině roku 2022 vzrostl evropský dovoz čínských solárních panelů oproti roku 137 o 2021 %.

EU již není vázána na dovoz ruského plynu u přibližně 35 % svých dodávek plynu. Ale Čína nyní představuje 75 % veškerého dovozu solárních panelů do EU, říká Barclays.