Evropský bankovní sektor projevuje odolnost a adaptabilitu a čelila značnému dílu výzev od eskalujícího geopolitického napětí a drsného ekonomického klimatu. Odolnost byla zvýrazněna schopností sektoru vzdorovat tržním podmínkám a zaznamenávat růst celkových aktiv.
Podle údajů získaných společností finbold k 23. lednu banky v členských státech Evropské unie (EU) ke 3. čtvrtletí 2022 představovaly aktiva v hodnotě 29.01 bilionu EUR, což představuje meziroční (meziroční) růst o 11.54 % nebo 2.29 bilionu EUR z 26.72 bilionu EUR zaznamenané ve 3. čtvrtletí 2021.
Počet aktiv zaznamenal v letech 2019 až 2020 v důsledku pandemie prudký pokles. Během 3. čtvrtletí 2020 činila aktiva bankovního sektoru EU 26 bilionů EUR, což je pokles o přibližně 15 % z hodnoty 2019 bilionu EUR z roku 31.75.
Toto období se však také shodovalo s fází, kdy byla aktiva držená bankami Velké Británie vyřazena z agregátu EU, takže údaj za 3. čtvrtletí 2020 je pouze odhad. Jinde hodnota aktiv dosáhla vrcholu ve 3. čtvrtletí 2019, což představuje meziroční růst o více než 6 % z 29.81 bilionu EUR.
Bankovní sektor EU vzdoruje tržní nejistotě
Růst aktiv koreloval s rostoucím geopolitickým napětím po ruské invazi na Ukrajinu, což je scénář, který učinil Evropu strategicky zranitelnou. Banky byly skutečně v čele pomoci regulátorům uvalit ekonomické sankce na Rusko. Banky se proto musely držet, vzhledem k tomu, že expozice vůči Rusku v důsledku sankcí přišla s reputačním a právním rizikem, což je scénář, který mohl automaticky ovlivnit růst aktiv.
Bohatství bankovního prostoru bylo dále komplikováno tím, že se Evropa spoléhala na ruské dodávky energie, což je faktor, který mohl ovlivnit kvalitu různých bankovních produktů, jako je úvěr. Kvalita aktiv se však pravděpodobně zlepšila po energetické volatilitě a EU snížila závislost na Rusku. Celkově vzato se odolnost v bankovním sektoru objevila navzdory úplným dopadům války, které ještě nebyly stanoveny. V tomto případě může krize zesílit tlak na kvalitu aktiv.
Jinde také pokračující invaze Ruska na Ukrajinu sehrála roli ve zvýšení operačních rizik pro banky v EU. Například válka vedla ke zvýšeným kybernetickým rizikům. Dalo se snadno předpokládat, že náklady mohou mít dopad na obecný majetek.
Zajímavé je, že růst v bankovním sektoru EU se objevil také uprostřed převládajících inflačních tlaků a zpřísňování měnové politiky, což vedlo k obecnému zpomalení ekonomiky. Zejména v roce 2022 tyto prvky přispěly ke zvýšení obav z recese, což může mít vliv na úvěrové riziko bankovního sektoru a růst úvěrů.
Na druhou stranu prostředí vysokých úrokových sazeb mohlo pozitivně ovlivnit banky, protože mohlo přispět ke zvýšení ziskovosti. To by však mohlo vést k nesplácení dlužníků. V tomto řádku mají analytici navrhl že banky mohou na začátku krize narazit na inflační růst.
Účinky pandemie
Kromě geopolitického napětí se bankovní sektor stále snaží vzpamatovat se z dopadů pandemie. Další pokles aktiv byl skutečně omezen v důsledku zavedení podpůrných opatření centrálních bank, aby čelily ekonomickým dopadům zdravotní krize. Je zajímavé, že výsledky pandemie mohly také hrát zásadní roli ve schopnosti bank evidovat zvýšená aktiva.
Pandemie spustila vlnu digitalizace. S tím, jak se stále více spotřebitelů obrací na platformy online a mobilního bankovnictví, banky byly schopny rozšířit svůj dosah a nabídnout širší škálu služeb. To vedlo ke zvýšené konkurenci a inovacím v bankovním sektoru, z čehož měly prospěch jak banky, tak spotřebitelé.
Se zrychlujícími se obavami z recese ve většině evropských zemí mohou banky fungovat v nejistotě. Přitom při stále eskalujícím geopolitickém napětí teprve čas ukáže, jak bude bankovní prostor ovlivněn.
Zdroj: https://finbold.com/eu-banking-sector-adds-e2-3-trillion-to-its-assets-balance-in-a-year-despite-geopolitical-tensions/