Biden a Sunak — Energetická politika Podivný pár

Mluvte o podivném páru.

Na první pohled se zdá, že britský premiér Rishi Sunak a americký prezident mají jen málo společného. První z nich je politikem napravo od středu se zaměřením na volné trhy, zatímco druhý je lídrem nalevo od středu.

Nedávné zprávy však ukazují, že mají alespoň jednu věc společnou. Oba předsedají svým národním energetickým politikám, které jsou bezpochyby protichůdné a nekonzistentní.

Začněme Bidenem.

Dlouholetí čtenáři už budou vědět, že jeden z První snahou amerického prezidenta, když přišel do úřadu, bylo zakázat prodej nových federálních pronájmů vrtů energetickým společnostem. Bylo jisté, že dodávky ropy v USA budou nižší, než by jinak byly, a tudíž i ceny benzínu vyšší, než by mohly být. Soud nakonec jeho edikt zrušil.

Rychle vpřed několik měsíců a administrativa si stěžovala, že energetické společnosti ano „neamerické“ kvůli vysoké ceně ropy částečně způsobené Bidenovým federálním zákazem těžby půdy.

Nejnovější krok však bere dort. Správa se nyní zabývá zákazem plynových sporáků. Vychází z myšlenky, že kdy při spalování zemního plynu vznikají znečišťující látky, které škodí lidem. Tito jsou pravdiví sporáky produkují toxické plyny.

Pokud dojde k zákazu vařičů, bude to znamenat použití elektřiny na vaření ranních smažených vajec místo plynu. A přesně tam začíná ta nesrovnalost.

Ale tady je ten háček. Přechod na elektřinu by mohl být pro životní prostředí ještě toxičtější.

Ve Spojených státech 38 % elektrické energie se vyrábí ze zemního plynu a dalších 22 % se vyrábí z uhlí. Hořící uhlí je obecně považováno za mnohem toxičtější než spalování plynu.

Přechod na vaření s elektřinou však bude znamenat, že se spálí více zemního plynu a uhlí než dříve. Výsledek přinejmenším stejného znečištění jako dříve a možná i více — nezdá se, že by Bidenova administrativa znepokojovala. Přesto by mělo.

Pokud je toxické znečištění špatné, je to špatné. Zbavit se amerických plynových vařičů nepomůže. Může zvýšit znečištění ovzduší. Zbavit se výroby elektřiny z uhlí a následně zemního plynu a poté zakázat plynové sporáky může skutečně pomoci cílům administrativy. Právě teď to vypadá jako drahé, nepochopitelné, sebezničující rozptýlení.

Zatímco Bidenovi se daří skvěle prosazovat podivnou energetickou politiku, Sunak nezůstává pozadu.

Už víme, že Sunak obnovil zákaz frakování ve Spojeném království a pak uzavřel dohodu s Bidenem s import váží více zemního plynu z USA, jehož velká část byla vytěžena pomocí technologie frakování.

Fracking je ve Spojeném království nesmírně nepopulární, obvykle z důvodu, že poškozuje životní prostředí. Ze stejného důvodu musí být frakovaný zemní plyn v USA také škodlivý pro životní prostředí. Opět je to zaostalá a nekonzistentní energetická politika.

Zhoršuje se to. Sunakova vláda také dala zelenou První nový uhelný důl ve Spojeném království po desetiletích. Jak již bylo zmíněno, uhlí je mnohem škodlivější než zemní plyn, štěpený nebo jiný.

Poslední dobou, Sunak řekl, že chce chránit skotský ropný a plynárenský průmysl, o kterém skotská vláda s přenesenými pravomocemi v čele s Nicolou Sturgeonovou říká, že ho chce z ekologických důvodů postupně ukončit..

Opět se tu děje něco divného se Sunakem (také s Sturgeonem, to je jiný příběh). Premiér chce, aby skotský průmysl fosilních paliv pokračoval v čerpání ropy a vrtání plynu, o kterých jsme slyšeli, že jsou škodlivé pro životní prostředí. Zároveň je natolik znepokojený životním prostředím, že v Anglii zakázal frakování.

Zdá se, že Sunak a Biden vedou ad hoc politiku platter du jour. Což v podstatě znamená, že se rozhodneme, co uděláme, ať už to bude nebo nebude v rozporu s předchozím rozhodnutím.

Zdroj: https://www.forbes.com/sites/simonconstable/2023/01/28/biden-and-sunak—the-energy-policy-odd-couple/