Etika umělé inteligence a rýsující se politická síla umělé inteligence jako tvůrce či narušovatele toho, které národy jsou geopolitickými velmocemi

Geopolitická moc.

Některé národy to mají, některé ne.

Téměř každá diskuse o mezinárodní politice musí nevyhnutelně zahrnovat nuance a důležitost geopolitické moci. Které národy mají největší geopolitickou moc? Jsou na vzestupu nebo na sestupu, pokud jde o jejich rezervoár vnímané geopolitické zdatnosti? Které národy jsou nejslabší v geopolitickém manévrování a umisťování?

A tak to jde dál.

Za chvíli prozradím, že jedním z nadcházejících faktorů, o kterém se někteří učenci domnívají, že bude překážkou pro získání geopolitické moci, je příchod umělé inteligence (AI). Země, které vlastní AI a vědí, jak využít AI, budou mocnými národy. Budou schopni přechytračit a předčit země, které postrádají AI nebo které jsou AI zmateny.

Tvrdí se, že AI dramaticky ovlivní geopolitické vítěze a poražené, pokud jde o to, které národy jsou považovány za mocné a které nikoli. Umělá inteligence bude stejně důležitá nebo možná ještě důležitější než mnoho obvyklých faktorů, které určují, kde národ sedí v geopolitickém pořadí. Celkově vzato to vyvolává řadu ožehavých otázek etiky AI. Mé průběžné a rozsáhlé pokrytí etiky AI a etické AI viz odkaz zde a odkaz zde, Abychom jmenovali jen několik.

Pojďme se ponořit do masitého tématu tím, že nejprve prozkoumáme Pramen Nilu, jak to bylo, s ohledem na to, co, jak se zdá, umožňuje národům mít geopolitickou moc nebo o ni být poněkud připraveni. Poté můžeme do mixu přidat umělou inteligenci a uvidíme, jaké ohromující výsledky produkují sílu.

Klíčové faktory při vytváření geopolitické energie

Možná se divíte, jak se zdá, že národy získávají nebo ztrácejí geopolitickou moc.

Možná se to děje náhodně.

To se ale zdá trochu nepravděpodobné. Je pravděpodobné, že činy, které národ podniká a jak se chová na globální aréně, je podstatným faktorem jeho geopolitické závažnosti. Jistě, do hry může vstoupit trocha štěstí nebo náhodný prvek, ale celkově se zdá, že existuje způsob šílenství, jak geopolitická moc dokáže stoupat nebo klesat.

Možná nejzjevnějším geopolitickým faktorem, který se zdá být pozoruhodně významný jako mocenská stránka, by byl vojenská síla.

Národ, který má spoustu zbraní, musí být vnímán jako mocný. Jiné země by byly pravděpodobně zcela váhavé a obecně neochotné příliš rozčilovat národ, který je může zdánlivě srazit k zemi a přišpendlit jim ramena. I kdyby národ vojensky těžké váhy nepoužil své zbraně pro válečné účely, samotná existence vojenského inventáře by mohla být docela známkou toho, že jsou schopni jednat, když jsou vyprovokováni nebo když by si to jinak přáli.

Vstupuje fyzická velikost země do jejího geopolitického mocenského žebříčku?

V jistém smyslu byste mohli namítnout, že samotná velikost není nijak zvlášť důležitá. Konkrétní poloha národa může být závažnější než geografická velikost sama o sobě. Velikost se však může počítat. S velikostí je obvykle možnost přírodních zdrojů. Čím více má země přírodních zdrojů, tím větší je šance, že dokáže tyto zdroje využít a podle toho získat geopolitickou moc. Také bychom si mohli představit, že populace je dalším potenciálním faktorem, který ovlivňuje geopolitickou moc, a větší národ bude mít obvykle prostor pro populační růst, který si národy s omezeným prostorem nemusí tak snadno užívat.

Existují různé rámce, jak nejlépe zjistit geopolitické základy, které určují mocenský potenciál národů. Použijme praktický rámec identifikovaný v Georgetown Journal of International Affairs.

Za prvé, zde je kontext pro tento konkrétní rámec: „Moc zůstává jedním z klíčových konceptů mezinárodní politiky. Zatímco zmínky o moci jsou všudypřítomné, definice moci a jejích složek je složitější. Schopnost státu v mezinárodní politice byla dlouho hodnocena z hlediska jeho vojenské zdatnosti a fyzických zdrojů. Geopolitika se velmi často soustředila na několik konkrétních koncepcí moci, aniž by poskytla komplexní rámec pro analýzu všech prvků, které přispívají ke stabilitě a postavení státu v mezinárodním systému“ (Nayef Al-Rodhan, „Sedm kapacit států: Meta-geopolitický rámec“, Georgetown Journal of International Affairs, 2018).

Na meta-geopolitickém základě pak výzkum navrhuje, že těchto sedm kapacit je podstatou národní moci:

1) Sociální a zdravotní problematika

2) Domácí politika

3) Ekonomika

4) Životní prostředí

5) Věda a lidský potenciál

6) Vojenská a bezpečnostní problematika

7) Mezinárodní diplomacie

Každý z těchto faktorů je na sobě obecně závislý. Obvykle nemůžete vybrat pouze jeden faktor a ignorovat ostatní. Navíc, národ, který se snaží nashromáždit geopolitickou moc, může občas udělat snadnou chybu, že vloží své úsilí do jednoho faktoru, a pak zjistí, že je podkopáván nedostatkem pozornosti k jednomu z dalších faktorů.

Jak je uvedeno ve výzkumném článku: „Pro udržitelnou státní moc je rozhodující, aby se ve všech sedmi kapacitách dobře dařilo. Zatímco dílčí neúspěchy v jedné kapacitě lze překonat, přetrvávající slabé stránky jedné nebo více z těchto kapacit po delší dobu povedou k širším systémovým otřesům a v konečném důsledku ohrozí celkovou stabilitu země a její postavení v mezinárodní politice. Země, která nadmíru utrácí na ambiciózní vojenské intervence, ale pak podfinancuje kritické oblasti veřejné politiky, bude muset nutně trpět negativními důsledky, i když jejich projevení trvá několik let nebo dokonce desetiletí“ (jak bylo uvedeno výše).

Nyní, když jsem položil rozumný základ sedmi klíčových faktorů, které zahrnují geopolitickou moc, jsme připraveni zahrát si trochu hry.

Tady je gambit.

To je rostoucí tvrzení Umělá inteligence je třeba přidat do seznamu.

Věří se, že AI bude prokazatelně důležitá při utváření schopností všech národů světa. Národy, které jsou schopny přijmout a využívat AI, budou na vrcholu. Země, které ignorují nástup umělé inteligence, zůstanou pozadu.

Můžeme přidat další kategorii národů, které dělají shnilou práci při osvojování AI tak, že si v podstatě vystřelí vlastní nohu. V tomto smyslu se národ, který se vesele snaží využívat AI, může stát vítězem nebo poraženým. Poražení jsou ti, kteří jsou nešikovní v používání AI nebo dovolují AI předběhnout jejich národ zákeřnými způsoby (za chvíli se těmito způsoby zamyslíme).

Uvědomte si prosím, že ne každý se prodává za to, že vyzdvihuje proklamovanou důležitost AI.

Připomeňme, že mezi seznamem sedmi kategorií bylo Věda a lidský potenciál. Možná byste mohli jednoduše zařadit AI do této konkrétní kategorie. AI jako taková je pak pouze částí nebo prvkem podmnožiny v rámci sady sedmi kapacit.

Někteří vědci důrazně nabádají, že umělá inteligence je v dnešní době příliš zdůrazňována jako zmírňující prostředek související s mocí, a měli bychom ji vykládat stejným způsobem, jakým bychom mohli vyjmenovat všechny ostatní pokroky v oblasti špičkových technologií, jako je virtuální realita (VR), rozšířená realita (AR), meta -verse, blockchain a tak dále. Umělá inteligence je jen další pěšák v oblasti tech-mánie.

Není tomu tak, tvrdí zastánci umělé inteligence.

Horlivě brojí proti jasnému případu, že umělá inteligence je průlomová v prostředí high-tech. Umělá inteligence není jen běžným zástupným symbolem v high-tech. Umělá inteligence obrátí svět vzhůru nohama, řečeno způsobem.

Než se pustím dále do toho o hodnotě AI jako meta-geopolitické mocenské velmoci, mohlo by být užitečné objasnit, co mám na mysli, když mluvím o AI. Existuje velký zmatek ohledně toho, co AI znamená. Rád bych vám také představil zásady etiky AI, které budou nedílnou součástí tohoto power factoringu.

Uvedení rekordu o AI

Nejprve se ujistěte, že jsme na stejné stránce ohledně podstaty dnešní umělé inteligence.

Dnes neexistuje žádná AI, která by byla vnímavá.

Tohle my nemáme.

Nevíme, zda bude vnímající AI možná. Nikdo nemůže výstižně předpovědět, zda dosáhneme vnímající AI, ani zda se vnímající AI nějakým zázrakem spontánně objeví ve formě výpočetní kognitivní supernovy (obvykle označované jako The Singularity, viz moje zpravodajství na odkaz zde).

Uvědomte si, že dnešní umělá inteligence není schopna „myslet“ žádným způsobem na stejné úrovni jako lidské myšlení. Když komunikujete s Alexou nebo Siri, konverzační schopnosti se mohou zdát podobné lidským schopnostem, ale skutečnost je taková, že jsou výpočetní a postrádají lidské poznání. Nejnovější éra umělé inteligence široce využívá strojové učení (ML) a hluboké učení (DL), které využívají porovnávání výpočetních vzorů. To vedlo k systémům umělé inteligence, které vypadají jako lidské sklony. Mezitím dnes neexistuje žádná umělá inteligence, která by měla zdání zdravého rozumu, ani žádný z kognitivních zázraků robustního lidského myšlení.

Součástí problému je naše tendence k antropomorfizaci počítačů a zejména AI. Když se zdá, že počítačový systém nebo umělá inteligence jedná způsobem, který si spojujeme s lidským chováním, existuje téměř zdrcující nutkání připsat systému lidské vlastnosti. Je to běžná mentální past, která dokáže chytit i toho nejneústupnějšího skeptika ohledně šancí dosáhnout rozumu. Pro mou podrobnou analýzu takových záležitostí viz odkaz zde.

To je do určité míry důvod, proč je etika a etická umělá inteligence tak zásadním tématem.

Předpisy etiky AI nás nutí zůstat ostražití. Technologové umělé inteligence mohou být občas zaneprázdněni technologií, zejména optimalizací špičkových technologií. Nezbytně nezvažují větší společenské důsledky. Mít etiku AI a dělat to nedílně pro vývoj a nasazení AI je životně důležité pro vytváření vhodné AI, včetně posouzení toho, jak je etika AI přijata firmami.

Kromě toho, že obecně používáme etické zásady AI, existuje odpovídající otázka, zda bychom měli mít zákony, které by řídily různá použití AI. Na federální, státní a místní úrovni se šíří nové zákony, které se týkají rozsahu a povahy toho, jak by měla být umělá inteligence navržena. Snaha navrhnout a přijmout takové zákony je postupná. Etika umělé inteligence slouží přinejmenším jako zvažovaná překážka a téměř jistě bude do určité míry přímo začleněna do těchto nových zákonů.

Uvědomte si, že někteří neústupně tvrdí, že nepotřebujeme nové zákony, které pokrývají AI, a že naše stávající zákony jsou dostatečné. Ve skutečnosti varují, že pokud uzákoníme některé z těchto zákonů AI, zabijeme zlatou husu tím, že potlačíme pokroky v AI, které nabízejí obrovské společenské výhody. Viz například moje pokrytí na odkaz zde a odkaz zde.

V předchozích sloupcích jsem pokryl různé národní a mezinárodní snahy o vytvoření a uzákonění zákonů regulujících umělou inteligenci, viz odkaz zde, například. Zabýval jsem se také různými principy a směrnicemi etiky AI, které různé národy identifikovaly a přijaly, včetně například úsilí OSN, jako je soubor etiky AI UNESCO, který přijalo téměř 200 zemí, viz. odkaz zde.

Zde je užitečný základní seznam etických kritérií nebo charakteristik AI systémů AI, které jsem dříve podrobně prozkoumal:

• Průhlednost
• Spravedlnost a férovost
• Neškodlivost
• Odpovědnost
• Ochrana osobních údajů
• Dobročinnost
• Svoboda a autonomie
• Věřte
• udržitelnost
• Důstojnost
• Solidarita

Předpokládá se, že tyto zásady etiky AI budou vážně využívat vývojáři AI spolu s těmi, kteří řídí úsilí o vývoj AI, a dokonce i ti, kteří nakonec používají a provádějí údržbu systémů AI.

Všechny zúčastněné strany během celého životního cyklu vývoje a používání AI jsou posuzovány v rámci dodržování zavedených norem etické AI. To je důležité upozornit, protože obvyklý předpoklad je, že „pouze kodéři“ nebo ti, kteří programují AI, podléhají dodržování etických pojmů AI. Jak již bylo zdůrazněno v tomto dokumentu, vymyslet a nasadit AI je zapotřebí vesnice, v níž se celá vesnice musí orientovat a dodržovat etické předpisy AI.

Domnívám se, že jsem nyní adekvátně připravil půdu k tomu, abych blíže prozkoumal tvrzení, že umělá inteligence patří na seznam geopolitického zprostředkování moci.

Umělá inteligence nebo jen další hezká tvář

Za prvé, měli bychom uznat, že AI, o které se v této konkrétní diskusi uvažuje, je necítící stupeň.

Pokud bychom místo toho chtěli učinit skokový předpoklad, že umělá inteligence dosáhne rozumu, museli bychom nepochybně zcela přehodnotit celý tento argument o tom, kde ve sféře tvorby moci AI sedí. Jádro argumentu ve smyslu by se zhroutilo v téměř žádný argument.

Proč?

Dobře, víme, že někteří učinili poměrně odvážné a otevřené předpovědi o tom, jak vznik nebo příchod vnímající AI radikálně změní svět, jak ho dnes známe (pro připomenutí, nevíme, zda se uvědomělá AI objeví, ani kdy, ani jak).

Zde je několik známých citátů, které zdůrazňují dopady vnímající umělé inteligence, které mění život:

• Stephen Hawking: "Úspěch ve vytvoření umělé inteligence by byl největší událostí v historii lidstva."
• Ray Kurzweil: „Během několika desítek let strojová inteligence překoná lidskou inteligenci, což povede k Singularitě – technologické změně tak rychlé a hluboké, že představuje trhlinu ve struktuře lidské historie.
• Nick Bostrom: „Strojová inteligence je posledním vynálezem, který lidstvo kdy bude muset udělat.“

Tyto spory jsou zjevně optimistické.

Jde o to, že bychom měli zvážit druhou stranu mince, pokud jde o řešení vnímající AI:

• Stephen Hawking: "Vývoj plné umělé inteligence by mohl znamenat konec lidské rasy."
• Elon Musk: „Stále se přikláním k názoru, že by měl existovat nějaký regulační dohled, možná na národní a mezinárodní úrovni, jen abychom se ujistili, že neuděláme něco velmi pošetilého. Myslím tím, že s umělou inteligencí vyvoláváme démona."

Očekává se, že vnímající AI bude tím pověstným tygrem, kterého jsme chytili za ocas. Vystřelíme lidstvo raketově kupředu díky využití vnímavé umělé inteligence? Nebo si hloupě způsobíme vlastní zánik vnímající AI, která se nás rozhodne zničit nebo zotročit? Pro moji analýzu tohoto hlavolamu s dvojím použitím AI viz odkaz zde.

Každopádně, když se vrátím k podstatě této diskuse, byl bych na relativně bezpečné půdě, abych učinil prohlášení, že vnímající AI, pokud se něco takového někdy objeví, se zdá být hodna být na stejné úrovni jako ostatních sedm kapacit národní moci. .

Zdálo by se, že je těžké argumentovat jinak.

Na meta-geopolitickém základě by bylo sedm kapacit národní moci rozšířeno o osmou kapacitu, jak je zde uvedeno (viz #8):

1) Sociální a zdravotní problematika

2) Domácí politika

3) Ekonomika

4) Životní prostředí

5) Věda a lidský potenciál

6) Vojenská a bezpečnostní problematika

7) Mezinárodní diplomacie

8) Umělá inteligence

Ve chvíli, kdy se objevila vnímající umělá inteligence, byste mohli v této vzrušené debatě o tom, kde je umělá inteligence, pokračovat dále a pravděpodobně dospět k docela přesvědčivému tvrzení, že umělá inteligence by měla být na prvním místě seznamu.

Stejně jako tento:

1) Umělá inteligence

2) Sociální a zdravotní problematika

3) Domácí politika

4) Ekonomika

5) Životní prostředí

6) Věda a lidský potenciál

7) Vojenská a bezpečnostní problematika

8) Mezinárodní diplomacie

To ve skutečnosti neodpovídá tomuto přístupu k seznamu, protože seznam by se měl skládat z rovných. Nezáleží tedy na tom, zda je uvedená položka první nebo osmá. Všechny mají stejnou váhu.

Vzhledem k velikosti vnímající umělé inteligence, o níž si představujeme, že vznikne, se možná seznam scvrká pouze na jednu položku, umělou inteligenci, a ostatní ve srovnání s tím blednou.

Ale to vše znamená teoretický předpoklad dosažení vnímající AI. Mohli bychom pokračovat dál a dál o tom, co by to mohlo znamenat. Musíme se vrátit na současnou Zemi a přetavit tuto diskusi na každodenní necítící AI.

Dostane se moderní necítící umělá inteligence do popředí zájmu o získání místa na seznamu sedmi kapacit?

Argumenty pro a proti tomuto postoji lze snadno vymyslet.

Mohli byste například jasně poukázat na to, že umělá inteligence, jak ji již známe, ovlivňuje sociální a zdravotní aspekty, jako je schopnost najít léky na nemoci a použití lékaři při léčbě nemocí. Umělá inteligence pomáhá snahám o životní prostředí, jako je sledování vlivů klimatu a napomáhá analýze ekologických záležitostí. Umělá inteligence je zahrnuta do vojenské výzbroje, o čemž jsem dlouze diskutoval v tomto hodnocení autonomních zbraňových systémů, viz. odkaz zde.

Dnešní AI zkrátka prokazatelně hraje roli ve všech ostatních sedmi kapacitách. Pamatujte, že jedna z důležitých úvah je, že každá ze sedmi kapacit je na ostatních vzájemně závislá. Stejným způsobem myšlení můžete bohatě dokázat, že umělá inteligence je schopna posílit každou ze sedmi kapacit. Také jsem analyzoval využití umělé inteligence pro prosazování cílů udržitelného rozvoje OSN (SDGs), viz. odkaz zde.

AI se stává všudypřítomnou.

Zdá se, že to přesvědčivě svědčí o tom, že tak či onak je umělá inteligence zásadním prvkem zprostředkovatelů moci, konkrétně proto, že umělá inteligence bude přinejmenším dramaticky ovlivňovat všechny ostatní proklamované kapacity, které produkují geopolitickou moc.

Pozoruhodnou připomínkou je, že AI dneška a blízké budoucnosti je sice něco, co má skromnou zmínku, ale nedosahuje úrovně samostatné plnohodnotné hlavní kapacity, která může popírat nebo podporovat sílu národa.

AI je třešničkou na mocenském dortu, ale není to dort.

Zatím nevíme, která strana tohoto argumentu je správná.

Jedna věc, kterou víme jistě, je, že se zdá, že národy jsou zuřivě odhodlány vymyslet AI a využít AI. Na mezinárodní scéně probíhá jakýsi závod, aby se zjistilo, které národy jsou schopny dospět ke špičkové umělé inteligenci co nejdříve. Pokryl jsem závod směrem k AI odkaz zde.

Můžete se pokusit přesvědčit, že geopolitický závod o dosažení umělé inteligence je založen výhradně na dosažení vnímající umělé inteligence. V tomto rámci, pokud vnímající AI není za rohem, národy, které utrácejí zdroje k nepolapitelnému cíli vnímající AI, si dnes uzurpují své vlastní kapacity za oběti falešné aspirace. Nakonec si uvědomí pošetilost svých cest. Mezitím sežvýkali obrovské zdroje, které mohly nebo měly jít do kterékoli z dalších sedmi kapacit na výrobu energie.

Jdou ty národy hledající AI cestou prvosenky?

Protiargumentem je, že i když je cílem vnímající umělá inteligence, a i když tento cíl není brzy dosažitelný nebo nikdy nedosažitelný, množství dalších výhod méně vnímavé umělé inteligenci snadno poskytne spoustu výhod a byla to hodná návratnost investic. investice národního státu.

Argumenty jdou dokola.

Proč investovat do čističky vzduchu?

Předpokládejme kvůli předpokladu, že umělá inteligence materiálně ovlivňuje geopolitickou moc národního státu.

Zamyslete se nad moudrými slovy starověkého řeckého tragéda Aischyla: „Kdo je u moci nový, je vždy tvrdý.

Vyvstávají pár drásajících otázek:

• Stanou se národy, které jako první zdánlivě dosáhnou nějaké úrovně umělé inteligence, která dominantně vytváří všezahrnující mocenský rozdíl, v této moci nové, a proto ji budou tvrdě ovládat?
• Vznikne asymetrie mezi národy, které umožní těm s umělou inteligencí podrobit si ty, které AI nemají?
• Bude přijetí umělé inteligence tak snadné, že dokonce i konvenční bezmocné nebo méně mocné národy zjistí, že jsou schopny pozvednout se mocenským tempem a způsobem, o kterém se jim dosud ani nesnilo?
• Atd.

Zatím poslední myšlenka.

Lord Acton napsal jednu z nejčastěji opakovaných nezapomenutelných vět o moci: „Moc má tendenci korumpovat a absolutní moc korumpuje absolutně“.

Když to vezmeme v úvahu v kontextu AI, verze smutné tváře je taková, že ti, kteří mají AI, jsou šílení z moci a jsou kvůli tomu absolutně zkorumpovaní. Špatný.

Verze smajlíka je taková, že pokud je umělá inteligence schopna šířit moc široce a všichni se na ní podílejí, geopolitická moc se rozptýlí a už se nepřemění v úzce zaměřený vír svírající moc. Moc všem. Vědci skutečně křičí, že nádhera umělé inteligence spočívá v tom, že konečně jako civilizace a druh najdeme prostředek k demokratizaci celého světa (viz moje zpravodajství na odkaz zde).

To je tak dlouho, dokud se AI nerozhodne, že chce uchvátit a uplatnit geopolitickou moc nad lidstvem.

Vidíte, i umělá inteligence by mohla směřovat k absolutní moci, která absolutně korumpuje. Lord Acton mohl být takovým vizionářem, že měl na mysli nejen lidi, ale také předvídal, že se jednoho dne objeví všemocná AI.

Zaměřme se na smajlíkovou verzi geopolitické moci indukující umělou inteligenci, ne?