Po Reaganově národním obranném fóru a průzkumu

Několik dní po minulém víkendu Reagan Presidential Foundation National Defense Forum a National Defense Survey, které mu předcházely, shrnul ředitel Reaganova institutu ve Washingtonu Roger Zakheim náladu na konferenci o národní bezpečnosti.

„Dochází ke shodě ohledně toho, co musíme udělat, pokud jde o to, co je požadováno vůči Číně, abychom podpořili Ukrajinu a Tchaj-wan. Oboustranná podpora silného obranného rozpočtu byla – možná ne to, co Bidenova administrativa a ministr obrany navrhovali. Na úrovni národní obranné politiky a strategie existuje významný soulad s problémy, ale liší se názory na to, zda provádíme popravu ve správném klipu nebo zda k popravě dojde. Tyto věci byly zesíleny."

Než se objevili účastníci včetně ministra obrany Austina, průzkum nadace Reagan National Defense se snažil upozornit na řadu problémů, které stojí za to na konferenci prodiskutovat. Na prvním místě mezi nimi byla otázka důvěry Američanů v armádu a ochoty v ní sloužit.

Projekt přehled zjistili, že důvěra v armádu výrazně poklesla. Před pěti lety 70 % respondentů uvedlo, že mají „velkou míru“ důvěry v armádu. V roce 2021 se toto číslo snížilo na 45 % – poprvé, kdy menšina Američanů měla nejvyšší úroveň důvěry v armádu. V letošním roce se toto číslo posunulo na 48 %. Nedostatek projevené důvěry má výmluvný důsledek; pouhých 13 % dotázaných uvedlo, že jsou velmi ochotni vstoupit do armády.

Není divu, že průzkum ilustroval vztah mezi tím, jak lidé cítí Ameriku (62 % uvedlo, že jde špatným směrem) a tím, jak dobře si myslí, že si její armáda vede. Pouze 50 % má vysokou důvěru, že americká armáda dokáže udržet zemi v bezpečí. Pouze 44 % je přesvědčeno, že může vyhrát válku v zámoří. Jeho schopnost odrazovat od agrese byla hodnocena jako vysoká pouze 44 % a jeho schopnost jednat profesionálně a nepoliticky byla považována za silnou pouze 35 %.

Politizace armády byla uváděna jako klíčový faktor poklesu důvěry veřejnosti. Mnohostranná většina (62 %) dotázaných uvedla, že politizace snížila jejich důvěru. To zahrnuje 60 % demokratů, 60 % nezávislých a 65 % republikánů.

Polovina respondentů (převážně republikánů) vyjádřila znepokojení nad praktikami probuzení v armádě, zatímco 46 % (převážně demokraté) uvedlo, že takzvaní krajně pravicoví nebo extremističtí jedinci sloužící v armádě snižují jejich důvěru v ozbrojené síly. Zdá se, že toto druhé vnímání je zastáváno navzdory skutečnosti, že Bidenova administrativa „Pracovní skupina pro boj s extremistickými aktivitami“ identifikovali méně než 100 případů extremismu z 2.1 milionu aktivních sil, což je 005 %.

Otázky důvěry, náboru a politizace vyvolaly vlny podle Zakheima, který citoval články v Wall Street Journal a Washington Post a televizní zpravodajství pokrývající prvky průzkumu.

Ředitelka politiky Reaganova institutu, Rachel Hoffová, jim byla věnována na setkání v Simi Valley. „Průzkum se objevil na celém Fóru na zahajovacím plenárním zasedání, na panelech o náborových výzvách a trendech kolem klesající důvěry a důvěry, na panelech na Ukrajině a v Číně a při ‚chatu u ohně‘ s ředitelem národní rozvědky.“

Ministr Austin se ve svém projevu nezmínil o politizaci, a zatímco otázku o politizaci položila DNI, Avril Hainesová, ta ji podle Zakheima odvrátila a tvrdila, že může mluvit pouze za zpravodajskou komunitu, nikoli za armádu.

Porota složená z kongresmana a bývalého příslušníka námořní pěchoty Mikea Gallaghera (R-WI), náměstka ministra obrany pro personál a připravenost Gila Cisnerose a senátora a bývalého důstojníka armádních rezerv Tammy Duckworth (D-IL) se však přímo zabývala politizací a další otázky průzkumu. Jejich názory se obecně shodovaly s jejich stranickou nebo správní příslušností.

„Očividně existoval rozdíl v názorech na to, jaká je realita,“ říká Zakheim, „ale průzkum jasně ukázal, že ze strany amerického lidu existuje přinejmenším vnímání [politizace], které je třeba řešit.“

Veřejné vnímání Číny a Ruska jako hrozby pro Ameriku se podle průzkumu upevnilo; tři čtvrtiny respondentů nyní považují Čínu za nepřítele, oproti 65 % v roce 2021 a 55 % v roce 2018, zatímco vnímání Ruska jako vážné hrozby se zdvojnásobilo na 31 % ze 14 % v roce 2021. Vnímání zvýšených hrozeb a souběžných hrozeb se snížilo Na fóru se diskutovalo o důvěře ve schopnost americké armády je zmařit, ale názory na propojení mezi nimi bylo zřejmě těžké získat.

Totéž platí pro potvrzení vážných výzev vojenské připravenosti ze strany civilního a uniformovaného kontingentu ministerstva obrany, říká Zakheim. "Velitel námořní pěchoty mě překvapil." Nebyl ochoten tam jít. Během svého panelu indicko-pacifický velitel [admirál John C. Aquilino] zdůraznil své obavy, že naše držení těla a kapacita zaostávají.“

Nedostatek nadšení pro diskusi o připravenosti je v kontrastu se zjištěními průzkumu. "Americký lid je velmi znepokojený Čínou a už nevěří, že americká armáda je nejlepší," dodal Zakheim. "Věří, že je to jeden z nejlepších."

Oblasti, ve kterých průzkum zjistil, že většina Američanů již nevěří, že americká armáda je nejlepší, pouze „jedna z nejlepších“ globálně, zahrnují oblasti konvenčních zbraní, tradiční lidské síly, kybernetické války/technologie, high-tech (umělá inteligence a raketová technologie) a zejména vojenské vedení. Totéž platilo pro civilní vedení armády – myšleno ministra obrany a civilní vedení na ministerstvu obrany.

Zdá se, že respondenti průzkumu nevěří, že USA formulovaly smysluplnou strategii pro řízení Číny. Více než polovina (54 %) dotázaných tvrdí, že země nemá jasnou strategii, zatímco pouze 27 % říká, že ano, a 20 % neví.

Měly tyto dojmy nějaký zjevný dopad na shromážděné vojenské a civilní představitele ministerstva obrany na fóru? "Myslím, že na kongresu dělají dojem," řekl Zakheim. "Pokud jde o Pentagon, pochodují stejným rytmem jako jejich ministr." Udělalo na mě dojem, že vzhledem k veškerému tamnímu uniformovanému a civilnímu vedení se seřadili tam, kde byl ministr Austin ve svém projevu.

"Pokud jste mluvil s některými z podtajemníků, jako je [Dr. William La Plante, pod ministrem obrany, akvizice a udržování]," pokračuje Zakheim, "cítí, že je třeba udělat více práce, pokud jde o zvýšení vojenské kapacity... Ale [vedení] bylo ve svém poselství po ministru Austinovi obecně docela jednotné."

Podpora Ukrajině, pokud jde o pokračující dodávky zbraní a pomoc při výcviku, byla mezi účastníky fóra silná, ačkoli někteří republikáni nastolili otázku odpovědnosti za financování. Tento pocit odrážel výsledky průzkumu, které ilustrovaly, že 57% většina potvrdila, že USA musí i nadále stát při ukrajinském lidu, ale nesouhlas s mírou podpory s 39% respondentů, kteří uvedli, že Amerika poslala správné množství, 25% uvedlo odeslalo příliš málo a 24 % tvrdí, že odeslalo příliš mnoho.

Bylo vyjádřeno znepokojení nad obranně-průmyslovou kapacitou USA, zejména s ohledem na munici a zbraně, které Pentagon poslal na Ukrajinu. Během dalšího panelu na toto téma generální ředitel společnosti Raytheon, Greg Hayes, řekl, že míra spotřeby zásob munice v USA značně předčila současnou americkou průmyslovou kapacitu. Upozornil, že od loňského února přesuny na Ukrajinu zabraly pět let výroby Javelinu a 13 let výroby přenosných protiletadlových systémů Stinger. "Otázka tedy zní: Jak budeme doplňovat a doplňovat zásoby?" řekl Hayes.

„Hodně jsme se soustředili na to, co musíme udělat, abychom obnovili Čínu, abychom se ujistili, že naše armáda má kapacitu, pokud jde o munici, odstrašit a v případě potřeby zvítězit,“ potvrzuje Zakheim s tím, že senátor Roger Wicker (R-Miss. ) spojil výzvu zásobování Ukrajiny s ještě skličujícím problémem zásobování amerických sil v Indo-Pacifiku.

Na fóru byly také příklady disonance. Například DNI Haines označil míru, do jaké Čína vyvíjí rámce pro sběr zahraničních dat, za „mimořádnou“ v reakci na panelovou otázku o TikTok.

Dále uvedla rizika, která představuje čínský sklon používat takové informace k cílovému publiku, včetně dětí, pro informační kampaně a skladování pro budoucí použití. Navzdory tomu, že mluvil před publikem současné i minulé armády, Haines neřekl nic o rozšířeném používání TikTok americkými příslušníky.

Do té míry, do jaké veřejnost mimo kruhy obranné politiky věnovala pozornost Reaganovu obrannému fóru, jeho sobotní program, projevy oficiálního konsenzu, politické neshody a nejednoznačnost pravděpodobně nezmění znepokojivý trend pozorovaný v průzkumu, který mu předcházel.

Počet Američanů, kteří říkají, že jsou „velmi ochotni“ vstoupit do armády a v případě potřeby bojovat, je téměř o polovinu menší než počet (20 %), kteří odpověděli, že „vůbec nechtějí“.