Po 25 letech omezení přeletů balónů jsou protesty Číny slabé

Několik hodin poté, co americké tryskáče sestřelily ve vzdušném prostoru USA čínský sledovací balón plný senzorů, Čína neprojevila žádné známky toho, že by ustoupila, a vydala prohlášení vyjadřující „silná nespokojenost a protest proti použití síly“ při sestřelení toho, čemu se říkalo „civilní bezpilotní vzducholoď“.

Čína tvrdila, že sledovací balón byl „civilní povahy a vstoupil do USA kvůli vyšší moci“ a že sestřelení bylo „zjevnou přehnanou reakcí a vážným porušením mezinárodní praxe“, pohrozila, že si „vyhrazuje právo na další reakce. Pokud je potřeba".

Toto prohlášení je přinejlepším pokrytecké, protože Čína ví, že země dlouho požadovaly, aby balony získaly práva k přeletu před vstupem do národního vzdušného prostoru – a že američtí rekreační balonáři byli již dříve nuceni sestřelit – a dokonce sestřeleni kvůli neočekávaným přeletům.

Čína má historii omezování přeletů balónů:

Čína má pověstné desetiletí trvající dědictví popírání přeletů balonů a zpochybňování tvrzení balonářů o vyšší moci.

Na konci 1990. let použil Západ řadu nebezpečných „výzev“, aby pomohl vyvinout ty samé balónové technologie, jaké dnes Čína využívá pro účely sledování. Tehdy se dobře financovaní letečtí odvážlivci vznesli na oblohu, aby překonali Atlantický a Tichý oceán, a v letech 1997-1998 se týmy aktivně pokoušely dostat své plynové vaky k bezpečnému obeplutí zeměkoule.

Ačkoli se Čína v té době „otevírala“, země přikládala tak vysokou hodnotu zachování územní celistvosti, že opakovaně nutila balonisty závodící v obletu zeměkoule buď předčasně zastavit, nebo přejít na méně příznivé kurzy. Jeden balón, kterému byl odepřen vstup do Číny, nouzově přistál na myanmarském poli.

Tehdy Čína neváhala mluvit tvrdě. Když byl balonový tým vedený britským podnikatelem Sirem Richardem Bransonem vychýlen z kursu a bez povolení vstoupil do čínského vzdušného prostoru – a situaci ještě zhoršil tím, že odmítl splnit čínské příkazy k přistání balonu, Čína zlověstně varovala, že „nepřevezme odpovědnost za následky“, kdyby Bransonův balón pokračoval.

Pouze diplomatické intervence na vysoké úrovni ze Spojeného království a Spojených států – stejně jako osobní prosba britského premiéra Tony Blair-udržel Bransonův tým ve vzduchu.

V roce 1999 se Čína konečně dočkala bezproblémového přeletu švýcarským balónem — the Breitling Orbiter 3. Dokonce i poté, co si Čína uvědomila, že balony byly jednoduše vysoce postaveným civilním úsilím, bylo švýcarskému týmu nařízeno zůstat na okraji země a bylo mu výslovně zakázáno přeletět centrální Čínu.

Ve světle aktivního řízení čínských předchozích přeletů balonů přes čínský vzdušný prostor vyznívají protesty proti americkému sestřelení obrovské čínské „vzducholodě o velikosti autobusu“ pro sledování trochu prázdně.

Další americká odhalení, že Čína v současné době provozuje podobné balóny jinde a již dříve provozovala několik špionážních balónů nad Spojenými státy, dále narušuje čínskou odpověď na sestřel v USA.

Neoprávněné balóny budou sestřeleny:

Tvrzení, že americké sestřelení špionážního balónu porušilo „mezinárodní praxi“, je obzvláště pobuřující, protože američtí balonáři byli sestřeleni již dříve, když létali v zemích, které příliš horlivě chránily národní vzdušný prostor.

V Bělorusku byli dva američtí balonisté, kteří se v roce 1995 zúčastnili závodu Gordon Bennett Balloon Race a létali podle letového plánu schváleného běloruskými úřady. sestřelen. Dva další americké týmy byly nařízeny a následně pokutovány za to, že neměly příslušná víza.

Oficiální nadnárodní společnost vyšetřování do incidentu identifikovala řadu chyb a bezpečnostních problémů, včetně nedostatečné komunikace mezi balónem a běloruským řízením letového provozu. Operátoři balónu vypnuli svůj transpondér a nereagovali na varování. Samotný balon podle běloruských představitelů vypadal jako unášený aerostat nebo sondující balon z Polska a příliš spěchali se sestřelením letadla.

Když se oba Američané přiblížili k vojenské základně a omezili vzdušný prostor, úředníci, znepokojení nedostatečnou odezvou balónu, nařídili bitevnímu vrtulníku, aby balón zachytil a nakonec sestřelil.

I když bylo sestřelení nešťastné – a výsledkem několika chyb na straně organizátorů závodu, posádky balónu a běloruské armády – bylo legální a zcela v rámci norem mezinárodního chování.

Skutečným důvodem rozhořčení Číny je to, že zemi vadí, že Amerika tlačí zpět proti tradiční čínské taktice budování vlivu. Čína si ráda přivlastňuje a obnovuje zažité normy chování v jedné části globálního majetku za druhou. Odepřením čínského neomezeného využívání horních vrstev atmosféry může svět očekávat silnou čínskou reakci, včetně, potenciálně, pokusu o nátlak nebo dokonce sestřelení sledovacích letadel operujících v mezinárodním vzdušném prostoru, který Čína nezákonně tvrdí.

Čína je nepochybně znepokojena tímto projevem amerického odhodlání. Uvědomění si, že americká letadla mohou zničit složitý senzorový balon relativně levnou střelou vzduch-vzduch AIM-9X Sidewinder, musí být ošklivý šok, a protože stále více zemí vyzbrojených Sidewinderem začíná tlačit proti jednostranným čínským reinterpretacím globálního norem, vyvolává to vyhlídky, že během několika hodin začnou mizet nejen čínské špionážní balóny, které klusají po celém světě, ale celá sada taktických nástrojů, kterou Čína dlouho používala ke krávy občanské společnosti, se chystá odejít.