5 nových zpráv ukazuje, že větrná a solární energie může ochromit Putina, zajistit klimatické cíle

Vzhledem k tomu, že ruská válka na Ukrajině zhoršila globální energetickou krizi, ne méně než pět nových zpráv dospělo k podobným závěrům o tom, co musí národy udělat, aby zajistily svou energetickou budoucnost a zároveň dosáhly klimatických cílů.

Stručně řečeno, vlády potřebují zdvojnásobit obnovitelné zdroje energie, výrazně zlepšit účinnost a elektrifikovat své ekonomiky.

V nejnovější zprávě britský think-tank Ember odhalil, že se vyrábí solární a větrná energie 10 % světové elektřiny poprvé v loňském roce, což naznačuje, že obnovitelná energie začala nově definovat globální elektrický systém.

Vzhledem k tomu, že ceny ropy a plynu jsou po celém světě stále rekordně vysoké a generální tajemník OSN popisuje světovou „závislost“ na fosilních palivech jako „vzájemně zaručené zničeníEmber zjistil, že výroba solární elektřiny se loni zvýšila o 23 %, zatímco elektřina z větru vzrostla celosvětově o 14 %, což je míra změny, která by mohla nasměrovat svět k dosažení svých závazků v oblasti změny klimatu.

Více než 50 zemí, včetně pěti největších světových ekonomik, vyrobilo v roce 2021 více než desetinu své elektřiny z větru a slunce. Sedm zemí, včetně Číny, poprvé dosáhlo této 10% hranice. Mezitím tři země – Dánsko, Lucembursko a Uruguay – získávaly více než 40 % své elektřiny z větru a slunce.

Ale možná nejpozoruhodnější byla šíře změny ve výrobě elektřiny, přičemž větrné a solární nasazení nyní nabírá tempo téměř ve všech regionech. Od vypuknutí pandemie koronaviru v roce 2020 zažily Nizozemsko, Austrálie a Vietnam největší transformace svých elektrických systémů, přičemž každá země převedla více než 8 % své výroby elektřiny z fosilních paliv na obnovitelné zdroje.

„Ukrajina by měla být bodem obratu, který vládám umožní vydat se na investice do obnovitelné energie na plný plyn,“ řekl mi Dave Jones, globální lídr Ember. „Chtějí domácí dodávky elektřiny; chtějí snížit svou závislost na těchto drahých fosilních palivech; cena [zemního] plynu vzrostla 10krát. Měli by tedy udělat vše, co je v jejich silách, aby změnu provedli.“

Jen o den dříve zpráva Mezinárodní agentury pro obnovitelné zdroje energie (IRENA) zdůraznila trojí hrozbu vysokých cen fosilních paliv, obavy o energetickou bezpečnost a naléhavost změny klimatu a zdůvodnila masivní urychlení výroby čisté energie. 40 % světového energetického mixu do roku 2030.

VÍCE Z FORBESOd roku 2014 Spojené království nakoupilo dostatek ruské ropy a plynu, aby zaplatilo za 8,000 14 bitevních tanků T-XNUMXBy david vetter

V poznámkách doprovázejících jeho agenturu Analýza výhledu na rok 2022, generální ředitel IRENA Francesco La Camera řekl: „Vlády dnes čelí mnoha výzvám v oblasti energetické bezpečnosti, hospodářské obnovy a dostupnosti účtů za energie pro domácnosti a podniky. Mnoho odpovědí spočívá ve zrychleném přechodu… Investice do nové infrastruktury pro fosilní paliva pouze zablokují neekonomické praktiky, udrží stávající rizika a zvýší hrozby změny klimatu.“

La Camera poznamenala, že asi 80 % světové populace žije v zemích, které jsou závislé na dovozu fosilních paliv, a pokračovala: „Naopak obnovitelné zdroje jsou dostupné ve všech zemích, což nabízí cestu ze závislosti na dovozu a umožňuje zemím oddělit ekonomiky od náklady na fosilní paliva a zároveň hnací sílu hospodářského růstu a nových pracovních míst.“

Tato transformace by však nebyla levná. IRENA uvedla, že by byly potřeba celkové investice ve výši 5.7 bilionu dolarů ročně – to je zhruba 6 % globální ekonomiky, což je číslo, které by jistě konzervativní ekonomy a politiky zarazilo. Ale i když by takové výdaje vyžadovaly vizi a nemalé množství společné politické odvahy, agentura zjistila, že by přinesla „konkrétní sociálně-ekonomické a sociální výhody“, přičemž by po celém světě přidala asi 85 milionů pracovních míst – závěry podporované některými významnými ekonomy, včetně nositele Nobelovy ceny Josepha Stiglitze.

Tři nové zprávy z Evropy zároveň nabízejí něco, co se blíží konsensu o tom, co bude zapotřebí k odtržení EU od její závislosti na ruském plynu a zajištění energetické nezávislosti.

Finská společnost poskytující energetické služby Wärtsilä zjistila, že zdvojnásobením instalace nových větrných a solárních zařízení by Evropa mohla ušetřit 360 miliard dolarů na nákladech na energetické systémy a zároveň snížit emise skleníkových plynů a snížit spotřebu zemního plynu.

Podle jednoho V úterý byla zveřejněna zpráva Wärtsilä„Ambiciózní přístup“ spočívající v snížení podílu obnovitelné energie v Evropě ze současných 33 % na 60 % do roku 2030 by také mohl vést ke snížení účtů za energii, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu, až o 10 %.

„Do roku 2030 může Evropa snížit emise a spotřebu plynu svého energetického sektoru na polovinu,“ řekl Sushil Purohit, prezident společnosti Wärtsilä Energy. "To vše by se před deseti lety zdálo nemyslitelné." Kombinace prudce klesajících technologických nákladů, imperativ odklonu od fosilních paliv a klimatické výzvy jej však učinily politicky přijatelným a ekonomicky rozumným.

VÍCE Z FORBESEvropa si klade za cíl snížit letos spotřebu ruského plynu o 2/3 a urychlit tak zelené cíleBy david vetter

Tato analýza přichází v patách společná zpráva zveřejněná minulý týden od nevládních organizací Bellona, ​​E3G a Regulatory Assistance Project, stejně jako Ember, kteří zjistili, že se správnou podporou by čistá energie mohla nahradit 66 % ruského dovozu plynu do EU ještě rychleji – do roku 2025.

Důležité je, že skupiny uvedly, že s investicemi do energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů lze tohoto přechodu dosáhnout bez rozšíření uhelné energie a dále, že EU nebude vyžadovat žádnou novou infrastrukturu zemního plynu, jako jsou terminály pro dovoz zkapalněného zemního plynu. Aby toho dosáhly, musely by státy EU považovat energetickou účinnost za „prioritu energetické bezpečnosti“ a podle toho zavádět politiky. Výzkumníci uvedli, že podpora zavádění obnovitelných zdrojů a elektrifikace pomocí „investičních programů, zefektivnění administrativy a lepšího trhu pro flexibilitu na straně poptávky a také dlouhodobé smlouvy“ by byla nezbytná.

Také minulý týden navrhl německý think-tank Agora Energiewende 15 akcí že by EU mohla začlenit do svého plánu RePowerEU – strategický energetický plán popsané v tomto sloupci—snížit závislost na ruském plynu a zároveň dodržovat globální klimatické cíle.

Ty zahrnovaly elektrifikaci průmyslových procesů a vytápění v budovách a domácnostech a rychlé zvýšení flexibility elektrické sítě a výroby větrné a solární energie během pěti let. Celkově vzato Agora zjistila, že její doporučení by mohla vést k 32% snížení celkové spotřeby plynu do roku 2027.

Matthias Buck, evropský ředitel Agora Energiewende, uvedl: „Potřebná opatření k trvalému snížení spotřeby fosilních plynů jdou ruku v ruce s tím, co je potřeba ke splnění klimatických cílů EU. EU se nyní musí ujistit, že RePowerEU urychlí energetickou účinnost a rozšiřování obnovitelných zdrojů, aby dosáhla energetické suverenity.

Dave Jones z Ember řekl, že skutečnost, že svět již získává desetinu své elektřiny z větru a slunce, prokazuje proveditelnost nahrazení fosilních paliv způsobujících změnu klimatu v relativně krátkém čase – a navrhl, aby plány vypracované výzkumnými skupinami byly nejen žádoucí, ale i proveditelné.

„Větrná a solární energie nyní přetvářejí globální energetický systém, přičemž přechod na elektřinu je v plném proudu,“ poznamenal. Varoval však, že obnovitelné zdroje musí být nasazeny „rychlostí blesku“ a v „hrdinském měřítku“.

„Lídři se teprve probouzejí k výzvě, jak rychle potřebují přejít na 100% čistou elektřinu,“ uzavřel.