Odstoupení Hondurasu od ICSID podporované ekonomy uprostřed sporu o kryptofirmy

Skupina 85 ekonomů otevřeně podpořila rozhodnutí honduraské vlády vystoupit z Mezinárodního centra pro řešení investičních sporů (ICSID), arbitrážního orgánu Světové banky. Tato podpora přichází na pozadí sporné bitvy s Próspera Inc., firmou specializující se na vytváření ostrovů poháněných kryptoměnami, která podala ohromující nárok na náhradu škody ve výši 10.8 miliardy dolarů kvůli změně legislativy přijaté v roce 2022.

Podpora ekonomů odráží rostoucí obavy z důsledků suverenity mezinárodních arbitrážních orgánů. Argumentují tím, že takové instituce často upřednostňují firemní zájmy před národním rozvojem a blahobytem. Spor se společností Próspera Inc. se stal případovou studií v těchto obavách, přičemž společnost požaduje odškodnění po legislativních změnách honduraské vlády, které údajně ovlivnily její obchodní operace a budoucí zisky.

Společnost Próspera Inc. byla zapojena do ambiciózního projektu rozvoje poloautonomní ekonomické zóny založené na kryptoměnách na ostrově Roatán. Honduraský kongres však schválil legislativu, která fakticky rozpustila právní rámec umožňující provoz takových zón, známých jako ZEDE (Zones for Employment and Economic Development). V důsledku toho společnost Próspera Inc. tvrdí, že tento krok způsobil značné finanční škody jejím investicím a budoucímu potenciálu příjmů.

Podpora ze strany ekonomů odchodu Hondurasu z ICSID odráží širší skepticismus vůči takovým arbitrážním orgánům, které jsou často považovány za nástroje, které mohou podkopat schopnost národa vládnout si a regulovat zahraniční investice v rámci svých hranic. Kritici tvrdí, že hrozba podstatných nároků, jako je hrozba společnosti Próspera Inc., může odradit země od přijímání politik ve veřejném zájmu, zejména v oblastech, jako je ochrana životního prostředí, pracovní práva a ekonomická suverenita.

Rozhodnutí honduraské vlády opustit ICSID není bezprecedentní. Bolívie, Venezuela a Ekvádor z tohoto orgánu v minulosti také vystoupily s odkazem na podobné obavy o suverenitu a nepatřičný vliv nadnárodních korporací.

Tato situace vyvolává kritické otázky ohledně rovnováhy mezi ochranou investorů a zachováním vnitrostátních regulačních orgánů. Jak bude případ postupovat, bude ho bedlivě sledovat tvůrci politik, investoři a odborníci na mezinárodní právo. Výsledek by mohl potenciálně přetvořit prostředí mezinárodních investičních sporů a roli arbitráže při jejich řešení.

Širší důsledky pro sektor kryptoměn a firmy zapojené do projektů infrastruktury založené na blockchainu jsou významné. Případ ukazuje složitou souhru mezi inovativními obchodními modely a vnitrostátními právními systémy a zdůrazňuje potřebu jasných regulačních rámců, které dokáží přizpůsobit nové technologie a zároveň chránit národní zájmy.

Postoj honduraské vlády, podpořený podporou řady ekonomů, signalizuje rostoucí odpor vůči domnělému přehnanému dosahu mezinárodních arbitrážních orgánů. Tento vývoj by mohl inspirovat další národy, aby přehodnotily své vlastní závazky vůči takovým institucím a prosadily větší kontrolu nad svými ekonomickými a legislativními osudy.

Zdroj obrázku: Shutterstock